V Památníku Leoše Janáčka začíná nová výstava s názvem Monogramista T.D. „Ž.ALTÁŘ“. Monogramista T.D. (1947) patří k nejvýznamnějším současným slovenským výtvarníkům.
Od studií inklinoval ke konceptuálnímu způsobu vyjadřování, a to v mnoha výtvarných prostředcích - malbě, kresbě, grafice, objektech, instalacích, akcích, autorských knihách, land artu atd. Je autorem mnoha publikací jako Urob si masku či Noha k nohe atp.
Jeho základním principem vyjadřováni se stala metafora a to ve vizuálním kontextu. Tento princip uplatňuje nejenom v neuvěřitelné škále výtvarných děl, ale také v myšlení obecně, když sám říká "Nie som autor, som metafora." To také vedlo k úřednímu aktu, kdy si Dezider Tóth v roce 1997 oficiálně změnil jméno na Monogramista T.D.
Výstavu v Památníku Leoše Janáčka tvoří tři části. Je to textová stěna Ž.ALTÁŘ (Židenický žaltář - do této části Brna se autor před nedávnem přesídlil), kterou tvoří přes sto tabulek s převzatými texty, které si autor každodenně až rituálně vystřihuje, popisuje, katalogizuje a zařazuje; v konečné podobě na stěně pak sestavuje v nových souvislostech. K tomu přistupuje jakýsi časový - hodinový objekt a přednáška Kapsa hoří o tom, čemu porozuměl Marcel Duchamp a Leoš Janáček.
Jihomoravskenovinky.cz informovala Eva Pánková z Moravského zemského muzea.
Od studií inklinoval ke konceptuálnímu způsobu vyjadřování, a to v mnoha výtvarných prostředcích - malbě, kresbě, grafice, objektech, instalacích, akcích, autorských knihách, land artu atd. Je autorem mnoha publikací jako Urob si masku či Noha k nohe atp.
Jeho základním principem vyjadřováni se stala metafora a to ve vizuálním kontextu. Tento princip uplatňuje nejenom v neuvěřitelné škále výtvarných děl, ale také v myšlení obecně, když sám říká "Nie som autor, som metafora." To také vedlo k úřednímu aktu, kdy si Dezider Tóth v roce 1997 oficiálně změnil jméno na Monogramista T.D.
Výstavu v Památníku Leoše Janáčka tvoří tři části. Je to textová stěna Ž.ALTÁŘ (Židenický žaltář - do této části Brna se autor před nedávnem přesídlil), kterou tvoří přes sto tabulek s převzatými texty, které si autor každodenně až rituálně vystřihuje, popisuje, katalogizuje a zařazuje; v konečné podobě na stěně pak sestavuje v nových souvislostech. K tomu přistupuje jakýsi časový - hodinový objekt a přednáška Kapsa hoří o tom, čemu porozuměl Marcel Duchamp a Leoš Janáček.
Jihomoravskenovinky.cz informovala Eva Pánková z Moravského zemského muzea.
(jv,Jihomoravskenovinky.cz & lh,turistické listy,foto arch.mzm)
