Ve středu 9. března od 17 hodin se uskuteční ve výstavní síni Masné krámy, Pražská 18 přednáška "Plaský klášter jako centrum barokní kultury Plzeňska v 17. a 18. století" (Osobnosti významných opatů a jejich spolupráce s barokními umělci) v rámci projektu Vznešenost & zbožnost - Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách. Přednáší PhDr.Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.
Západočeská galerie v Plzni připravila v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 mimořádnou výstavu Vznešenost & zbožnost - Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách. Tato výstava je prvním uceleným pohledem na výtvarné umění, jež vznikalo v rámci historických hranic Plzeňského kraje od počátku 17. do druhé poloviny 18. století.
Příznivá poloha oblasti vedla k výraznému uplatnění předních uměleckých osobností z Prahy i sousedního Bavorska. Ty zde namnoze dostaly příležitost podat své vrcholné výkony. Místní tvůrci se vyrovnávali s příklady velkých současníků a byly jim svěřovány významné realizace. Výstava názorně představuje jednotlivé objednavatelské okruhy jakými byly kláštery, šlechta a královská města, z nichž vycházely různé typy uměleckých zakázek pro všechny výtvarné obory, s nimiž se zde divák setká. Zvláštní pozornost je věnována předním církevním patronům umění v čele s plaským opatem Evženem Tyttlem, či šlechtickým rodům Lažanských, Kokořovských a Vrtbů. Návštěvníci mají jedinečnou možnost spatřit špičková díla hlavních tvůrců českého baroka – malířů Petra Brandla a Jana Kryštofa Lišky, sochaře Matyáše Bernarda Brauna či architekta Jana Blažeje Santiniho –, která vznikla pro tento region. Některá z nich představují badatelský objev a veřejnost je spatří vůbec poprvé. Zapůjčena jsou i díla uložená v zahraničních sbírkách (Německo, Rakousko).
Na výstavním projektu se podíleli odborníci z předních badatelských pracovišť v Praze i v kraji a podařilo se pro něj zajistit takové umělecké skvosty, jakými jsou želvovinový oltář z Plas, kompletní soubor Widemannových preciózních alabastrů vytesaných pro hraběte Jana Josefa mladšího z Vrtby, Brandlův nádherný Křest Krista z Manětína či oltářní obraz od Jana Kryštofa Lišky pro farní kostel sv. Václava v Plasích, dlouhá léta považovaný za ztracený, a v neposlední řadě portrét opata Maura Fintzgutha, stavebníka chrámu v Kladrubech, jehož podoba nebyla dosud známa.
Název výstavy Vznešenost a zbožnost naznačuje, jak se v barokním umění s jeho vysokými estetickými nároky jedinečně snoubily ambice sebevědomých objednavatelů a duchovní potřeby, jež byly nedílnou součástí jejich životního stylu, ale i vnitřního životního postoje.
Publikační a výstavní projekt Vznešenost & zbožnost. Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách vznikl ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni a Ústavu dějin uměni Akademie věd České republiky, v. v. i.
Turistické listy informovala Eva Reitspiesová,Public Relations,Západočeská galerie v Plzni.
Západočeská galerie v Plzni připravila v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 mimořádnou výstavu Vznešenost & zbožnost - Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách. Tato výstava je prvním uceleným pohledem na výtvarné umění, jež vznikalo v rámci historických hranic Plzeňského kraje od počátku 17. do druhé poloviny 18. století.
Plasy,ideální pohled od severovýchodu,3.čtvrtina 18.století
Příznivá poloha oblasti vedla k výraznému uplatnění předních uměleckých osobností z Prahy i sousedního Bavorska. Ty zde namnoze dostaly příležitost podat své vrcholné výkony. Místní tvůrci se vyrovnávali s příklady velkých současníků a byly jim svěřovány významné realizace. Výstava názorně představuje jednotlivé objednavatelské okruhy jakými byly kláštery, šlechta a královská města, z nichž vycházely různé typy uměleckých zakázek pro všechny výtvarné obory, s nimiž se zde divák setká. Zvláštní pozornost je věnována předním církevním patronům umění v čele s plaským opatem Evženem Tyttlem, či šlechtickým rodům Lažanských, Kokořovských a Vrtbů. Návštěvníci mají jedinečnou možnost spatřit špičková díla hlavních tvůrců českého baroka – malířů Petra Brandla a Jana Kryštofa Lišky, sochaře Matyáše Bernarda Brauna či architekta Jana Blažeje Santiniho –, která vznikla pro tento region. Některá z nich představují badatelský objev a veřejnost je spatří vůbec poprvé. Zapůjčena jsou i díla uložená v zahraničních sbírkách (Německo, Rakousko).
Jan Blažej Santini-Aichel, Plán na přestavbu klášterního kostele v Kladrubech,kolem roku 1711,Archiv kláštera Melk
Na výstavním projektu se podíleli odborníci z předních badatelských pracovišť v Praze i v kraji a podařilo se pro něj zajistit takové umělecké skvosty, jakými jsou želvovinový oltář z Plas, kompletní soubor Widemannových preciózních alabastrů vytesaných pro hraběte Jana Josefa mladšího z Vrtby, Brandlův nádherný Křest Krista z Manětína či oltářní obraz od Jana Kryštofa Lišky pro farní kostel sv. Václava v Plasích, dlouhá léta považovaný za ztracený, a v neposlední řadě portrét opata Maura Fintzgutha, stavebníka chrámu v Kladrubech, jehož podoba nebyla dosud známa.
Matyáš Bernard Braun,Zvěstování Panně Marii,před 1726,původně klášter Plasy
Název výstavy Vznešenost a zbožnost naznačuje, jak se v barokním umění s jeho vysokými estetickými nároky jedinečně snoubily ambice sebevědomých objednavatelů a duchovní potřeby, jež byly nedílnou součástí jejich životního stylu, ale i vnitřního životního postoje.
Publikační a výstavní projekt Vznešenost & zbožnost. Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách vznikl ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni a Ústavu dějin uměni Akademie věd České republiky, v. v. i.
Turistické listy informovala Eva Reitspiesová,Public Relations,Západočeská galerie v Plzni.
(lh,turistické listy,foto ZG v Plzni)
Email
Tisk
