Kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi, který stojí na dnešním Svatováclavském náměstí, založil v letech 1039 -1046 spolu s kolegiátní kapitulou český kníže Břetislav I. jako důkaz pokání, které mu udělil papež Benedikt IX. za válečnou výpravu do Hvězdna, odkud přinesl ostatky sv. Vojtěcha, jeho bratra Radima a Pěti sv.bratří. Podle Kosmovy kroniky byl kostel vysvěcen 19. května 1046 pražským biskupem Šebířem. Původní kostel sv. Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn (dnes románská krypta), byl zahrnut do nové stavby. Svou půdorysnou dispozici z této doby si kostel uchoval dodnes. V období raného středověku se tak jednalo o jednu z největších sakrálních staveb v Čechách.


S původní Břetislavovi stavby se dochovalo pouze jádro trojlodní baziliky. Na počátku 12.století vznikl dnešní románský chór, zakončený třemi apsidami. Severní apsida byla v polovině 13.století rozšířena o tzv.Vrábskou kapli. Za vlády Karla IV. v 2. pol. 14. století byl kostel upraven goticky. Z této doby se zachoval pouze jižní lomený portál s jemnou profilací ostění. Za husitských válek byl kostel poškozen a proto dochází koncem 15.století k opravě. Další škody utrpěl za třicetileté války, v letech 1639 až 1640 si ve Staré Boleslavi vybudovalo tábor švédské vojsko, severní věž byla odbourána a při ústupu Švédů byl kostel navíc zapálen. Proto znovu došlo k jeho obnově koncem 17. a dále pak v 18.století. Byla zaklenuta hlavní loď, zvýšena gotická věž a zřízeno dvouramenné schodiště z lodi do presbytáře.


Kostel sv.Václava je trojlodní bazilika s nepravidelnými závěry bočních lodí a s presbytářem v šíři hlavní lodi  ukončeným apsidou, původně se dvěma věžemi v západním průčelí, z nichž se do dnešní doby zachovala jen ta jižní. Na nároží věže je socha archanděla Michaela z roku 1593 a na opěrném pilíři pod ní je socha svrženého ďábla z druhé poloviny 17.století.



Pod vyvýšeným kněžištěm se nachází románská krypta zasvěcená sv. Kosmu a Damiánovi. Krypta vznikla ve dvou stavebních etapách – východní část nejspíše již v 11. století, západní pětilodní v polovině 12. století. Hlavní oltář na východním konci je zasvěcen sv. Kosmu a Damiánovi, patronům zdejší kolegiátní kapituly. Severní boční loď je zakončena obdélnou kaplí zvanou Vrábská. Nejspíše v těchto místech se nacházel původní kostel u něhož byl zavražděn sv. Václav. Ve vrábské kapli  se nachází sousoší Zavraždění sv.Václava z dílny Matyáše B. Brauna. Jižní boční loď je zakončena kaplí sv. Pěti bratří s kamennou křtitelnicí ze 16. století. Hlavní oltář je od Františka Maxmiliána Kaňky přenesený z kostela sv.Václava na Zderaze. V hlavní lodi je na pilířích soubor soch zemských patronů a cyklus obrazů ze života sv.Václava.

Podle : Kol., Umělecké památky Čech P/Š III.díl
            Šittler Eduard, Podlaha Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v politickém                      okresu Karlínském