V letech 1223 - 1238 užíval predikátu ze Skviřína komorník plzeňského kraje Ratmír, předek pozdějších pánů ze Švamberka. Pravděpodobně někdy kolem roku 1230 nechal Ratmír ze Skviřína postavit ve Skviříně románský kostel sv.Petra a Pavla, který byl zřejmě součástí opevněného komplexu s tvrzí či dvorcem, jak napovídá terénní konfigurace terénu a dochované zbytky portálu v prvním patře věže kostela, vedoucí na někdejší tribunu.
Kostel je jednolodní na půdorysu protáhlého obdélníka s neodstupněným presbytářem. Na západní straně průčelí stojí hranolová věž se stanovou střechou. Na jižní straně lodi se dochoval románský půlkruhový portál s profilovanými válcovými archivoltami. Gotickou přestavbu připomíná nad stávající klenbou gotické zazděné okno o hrotitém oblouku. Barokně upravená loď a i chór jsou zaklenuty křížovými klenbami bez žeber.
Vybavení kostela je barokní z doby okolo roku 1700, oltář je portálový s rozvilinami po stranách, s pozdně barokním obrazem sv.Petra a Pavla a raně barokními sochami Sv.Petra a Pavla a dřevěné kruchtě je raně barokní řezba Piety před rokem 1700.
Kostel ve Starém Sedle skrývá hrobku Švamberků
Podle : Jánský Jiří, Páni ze Švamberka
Kol. Umělecké památky Čech P/Š
Merhautová Anežka, Raně středověká architektura v Čechách