Součástí roku oslav 200. výročí Moravského zemského muzea je mimo dalších aktivit i série výstav, během níž se vždy na jeden měsíc představí všechna odborná oddělení, jejich TOP sbírkové předměty, osobnosti, dějinné okamžiky, vědecké úspěchy. Centrum slovanské archeologie (CSA) patří k nejmladším oddělením MZM. Bylo ustaveno v březnu roku 2015 vydělením z Archeologického ústavu. Sídlo má v Uherském Hradišti, a to především proto, že Uherskohradišťsko je místem velmi intenzivních výzkumů, především vztahujících se k Velké Moravě a také v odkazu na množství velkomoravského archeologického materiálu, který se podařilo MZM za řadu desetiletí v této lokalitě objevit. Věříme, že je správné představovat vědecké historické objevy právě v místech, kde byly učiněny, aby se zájemci mohli seznamovat s výstupy činnosti pracovníků MZM vztahující se k tomuto regionu.

Luděk Galuška, vedoucí CAS k tomu uvádí: „Základ sbírky ve správě Centra slovanské archeologie tvoří předměty získané vlastní terénně archeologickou nebo sběrnou činností na Uherskohradišťsku, zejména pak v katastrech Starého Města a Uherského Hradiště. Její nejzajímavější a nejvzácnější část tvoří zlaté a stříbrné šperky z doby Velké Moravy a předměty pocházející z výzkumů sakrálních staveb a výrobních specializovaných řemeslnických areálů. Pozoruhodné jsou i nálezy dokládající život ve středověkém Veligradu, datované do 13., případně 14. století.“

Velmi důležitou součástí činnosti Centra je také edukační rovina, živý kontakt s lidmi. I proto je jeho součástí výstavní sál, nesoucí jméno Viléma Hrubého. Aktuálně je v něm umístěna výstava „Sv. Cyril a Metoděj a počátky křesťanství na Moravě“. Období Velké Moravy, v němž došlo k vytvoření základů české státnosti, představuje středobod odborného zájmu pracovníků CSA.

„Z tohoto období, tedy z 9. století, jsou ve výstavě prezentovány části výbav hrobů tří jedinců, kteří zjevně náleželi k elitě tehdejší společnosti starých Moravanů, obyvatel velkomoravského Veligradu“ uvádí Galuška.

Z prostředí dnešního Starého Města, z prostoru nejrozsáhlejší raně středověké nekropole té doby v lokalitě Na Valách, jde o šperky z hrobu 282/49 náležející mladé ženě (20-25leté) a předměty z hrobu 223/51, v němž místo svého posledního odpočinku našel velmož-bojovník přepásaný opaskem, na němž visel unikátní, honosný meč. Z prostředí křesťanského centra Velké Moravy na uherskohradišťské sadské Výšině sv. Metoděje doplňují prezentaci skvosty, jimiž byla do hrobu 209/59 vybavena tzv. sadská princezna, uložená do země někdy v období vlády knížete Rostislava. Velkomoravské skvosty ve výstavě nepředstavují jen bohatství mocných té doby, ale také zručnost a šikovnost jejich tvůrců, výrobců, jimiž v té době byli nezřídka již domácí klenotníci a zlatníci, žijící jak ve Veligradu, tak i v dalších mocenských centrech Velké Moravy.