Zřícenina hradu Přimda se nachází na vysokém dominantním vrcholu nad stejnojmennou obcí nedaleko od Rozvadova. Podle Kosmovy kroniky v roce 1121 jakýsi německý rytíř postavil svévolně hrad v pohraničním hvozdu na české straně. Stavebníkem hradu byl nejspíše Děpold II. z Vohburku, a jakmile se dozvěděl o jeho protiprávním skutku český kníže Vladislav, hrad oblehl a dobyl. Přimda se od té doby stala významnou pohraniční českou pevností.
Další zmínka pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav hrad opravil a nechal postavit velkou věž. V letech 1148-50 a 1161-73 sloužila Přimda jako vězení pro pozdějšího knížete Soběslava II. Dalším významným vězněm zde byl v roce 1249 budoucí český král Přemysl Otakar II. Do roku 1314, kdy byl hrad poprvé zastaven, hrad spravovali královští purkrabí. V roce 1318 byl hrad v držení Viléma Zajíce z Valdeka.
.JPG)
Další držitelé Boršové z Oseka využívali hradu jako základny pro loupeživou činnost a při trestné výpravě krále Václava IV. bylo v podhradí při hře v kostky pochytáno a následně v Praze pověšeno přes třicet loupežníků, hrad však odolal.
V 15. a 16. století byl hrad často zastavován, posledními držiteli hradu byli Švamberkové, kteří hrad 1580 opustili a nechali ho zpustnout. V roce 1675 koupil panství Jan Václav Novohradský z Kolowrat. Velká část část majetku kolem hradu je v držení pánů z Kolowrat dodnes.
Hlavní stavbou hradu je obytná čtverhranná věž, donjon, s malým obdélným přístavkem. Zdi budované z velkých kvádrů jsou typickou ukázkou vohburské architektury. Z donjonu se dochovala dvě patra, v prvním byla obytná místnost s krbem. V průchodu do valeně zaklenutého patra přístavku ústilo schodiště v síle zdi, vedoucí do druhého patra. V přízemí přístavku se dochoval v drobném výklenku zaklenutém konchou prevét, zřejmě nejstarší ukazka záchodu na našem území. Většina ostaních reliéfních reliktů byla poničena za posledních památkových úprav. Pouze zbytky opěrných pilířů čtverhranné věže se dochovaly za ukončením hřebene.
Přimda je nejstarším dochovaným kamenným hradem na našem území. Hrad Přimda je národní kulturní památkou.
Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
Další zmínka pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav hrad opravil a nechal postavit velkou věž. V letech 1148-50 a 1161-73 sloužila Přimda jako vězení pro pozdějšího knížete Soběslava II. Dalším významným vězněm zde byl v roce 1249 budoucí český král Přemysl Otakar II. Do roku 1314, kdy byl hrad poprvé zastaven, hrad spravovali královští purkrabí. V roce 1318 byl hrad v držení Viléma Zajíce z Valdeka.
Nejstarší dochovaný kamenný prevét na českém území
Další držitelé Boršové z Oseka využívali hradu jako základny pro loupeživou činnost a při trestné výpravě krále Václava IV. bylo v podhradí při hře v kostky pochytáno a následně v Praze pověšeno přes třicet loupežníků, hrad však odolal.
V 15. a 16. století byl hrad často zastavován, posledními držiteli hradu byli Švamberkové, kteří hrad 1580 opustili a nechali ho zpustnout. V roce 1675 koupil panství Jan Václav Novohradský z Kolowrat. Velká část část majetku kolem hradu je v držení pánů z Kolowrat dodnes.
Římsa románského krbu v prvním patře donjonu
Hlavní stavbou hradu je obytná čtverhranná věž, donjon, s malým obdélným přístavkem. Zdi budované z velkých kvádrů jsou typickou ukázkou vohburské architektury. Z donjonu se dochovala dvě patra, v prvním byla obytná místnost s krbem. V průchodu do valeně zaklenutého patra přístavku ústilo schodiště v síle zdi, vedoucí do druhého patra. V přízemí přístavku se dochoval v drobném výklenku zaklenutém konchou prevét, zřejmě nejstarší ukazka záchodu na našem území. Většina ostaních reliéfních reliktů byla poničena za posledních památkových úprav. Pouze zbytky opěrných pilířů čtverhranné věže se dochovaly za ukončením hřebene.
Přimda je nejstarším dochovaným kamenným hradem na našem území. Hrad Přimda je národní kulturní památkou.
Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
