Radnice ve Slaněm stojí uprostřed jižní strany Masarykova náměstí. Císař Karel IV. přenechal roku 1378 městu dům, který mu připadl jako odúmrť po slánském měšťanovi Lukášovi za účelem jeho přeměny na radnici. Tato gotická jednopatrová budova byla již tehdy opatřena věží s ochozem.

Roku 1554 měla radnice svůj vlastní orloj ve výšce prvního patra věže. Roku 1598 byla radnice renesančně přestavěna. Roku 1603 je jako hlásný pozounér doložen Václav Kolovecký, jež byl přijat za mistra a pověžného na radniční věž. Do barokní podoby přestavěli radnici roku 1751 nákladem Františka Michala z Martinic. Požár roku 1795 ji téměř zcela zničil. Již v následujícím roce byla s použitím starších konstrukcí postavena znovu. V roce 1797 byly zřízeny nové hodiny. V letech 1808-18 zde sídlil krajský úřad. podle projektu architekta Rudolfa Štecha byla radnice upravena novobarokně v roce 1890. Jako radnice byla využívána do roku 1950, nyní slouží jako sídlo policie.


Radnice je dvoupatrová budova ve svém jádře gotická, v její levé části se nachází pětipatrová čtyřhranná věž. Přízemní část průčelí je tříosá vyzdobená rustikou. Střední osu tvoří přízemní rizalit s půlkruhovým vstupním portálem opatřeným klenákem a bočními festony. Po obou stranách portálu je po dvojici půlkruhových sloupů. Nad portálem je znak města zhotovený z pískovce podle návrhu Ferdinanda Velce, a po obou stranách dvojice medailonků. Věž je je ozdobena bosáží, vytvářející dojem rizalitu a je zakončena dvojitou cibulí s lucernou.

Sedlčanská Stará radnice přežila několik ničivých požárů

Přízemní prostory radnice jsou zaklenuty plackovou klenbou a klenebními pásy. Přízemí věže je zaklenuto plackovou klenbou, patrové prostory jsou plochostropé.

Podle : Fišera Zdeněk, Historické radnice Čech,Moravy a Slezska II.díl