Dům umění Ústí nad Labem zve na výstavu Pavla Baňky a jeho hostů ve středu 13. dubna od 18 hodin. Výstava potrvá do 21. května 2016.


Asi před dvěma měsíci došel Štěpánu Grygarovi, Tomáši Hrůzovi, Lukáši Jasanskému a Martinu Polákovi, Tereze Kabůrkové, Markétě Kinterové, Zdeně Kolečkové, Aleně Kotzmannové, Jiřímu Kovandovi, Janu Mertovi, Silvii Milkové, Markétě Othové, Ivanu Pinkavovi, Michaele Thelenové, Jiřímu Thýnovi, Tomáši Vaňkovi a  Jindře Vikové hromadný e-mail rozeslaný fotografem Pavlem Baňkou (1941), který představoval jeho pozvání k intimní tvůrčí spolupráci formulované v následujících větách : Chtěl bych vás pozvat jako své hosty na výstavu, která bude zároveň i malou oslavou mých 75. narozenin... Oslovuji vás proto, že mám rád to, co děláte vy a také proto, že jsme se v různých fázích mého života svou činností někde protnuli, ať již dlouhodobě, nebo jen krátce, ale mě to osobně oslovilo natolik, že bych vás rád měl na své oslavě a rád bych, abyste si tam zahráli své sólo v rámci onoho „jam session“ na svůj vlastní nástroj. Většinou to budou nástroje fotografické, ale mám rád přesahy a tiché souvislosti, které nejsou vázány na druh media, proto jsem přizval více nefotografů.

Pavel Baňka se tak bilanční výstavou v Domě umění Ústí nad Labem navrací k formátu řízeného dialogu, který si poprvé vyzkoušel již v rámci projektu, Jejich fotografie (2013) připraveného ve spolupráci s kurátorem Jiřím Ptáčkem pro pražskou galerii První patro. Na výstavě je prezentováno několik desítek Baňkových převážně černobílých fotografií, které uzavřel do tří chronologicky řazených cyklů: Konstrukce (přibližně 1981–1982), Figurace (od poloviny 80.let do poloviny 90. let 20. století) a Abstrakce (vznikající mezi lety 1994–2010). Každá z oslovených osobností přitom dle vlastního výběru reaguje na jeden konkrétní snímek, a to fotografickým či nefotografickým dílem.


Pavel Baňka patří k představitelům výrazné generace českých fotografů, která od 70. let 20. století v souvislosti s celosvětovými dobovými trendy zásadním způsobem přispěla k překračování limitů a postupné adaptaci technického média směrem k volnému umění. Přesto meritem věci v jeho případě stále zůstává klasická analogová velkoformátová fotografie. Již před rokem 1989 svoji tvorbu opakovaně prezentoval v evropském a americkém prostředí. K jeho nejvýznamnějším samostatným výstavám náleží autorská přehlídka v rámci FotoFestu Houston v Texasu (2000), výstava Infinity v pražském Rudolfinu (2001), projekty Pavel Baňka v Muzeu fotografie v belgickém Charleroi (2005), O fotografii v pražské Galerii Václava Špály (2011) nebo Marginálie v Domě umění města Brna (2011).

Od roku 1995 Pavel Baňka vede ateliér Fotografie na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který založil a  vtiskl mu v českém prostředí jedinečný charakter s přesahy směrem k pojímání fotografie jako autonomního výtvarného počinu a  důrazem kladeným na řemeslnost zpracování fotografických výstupů. Zároveň však opakovaně působil jako hostující profesor na celé řadě zahraničních vysokých uměleckých škol, například na University Derby ve Velké Británii, University of Connecticut v americkém Storrs, Oregon College of Art and Crafts v Portlandu, Ohio University v Athens či University of Michigan v Ann Arboru. Kromě vlastní fotografické tvorby se Pavel Baňka též věnuje kurátorské a teoretické práci v oblasti současné fotografie a je zakladatelem a šéfredaktorem prestižního časopisu Fotograf.
Turistické listy informoval Tomáš Petermann,PR,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem.