Autorské ohlédnutí na nadčasovou tvorbu ne příliš známého Hradišťáka.  V Galerii Slováckého muzea byla doc. prof. Petrem Veselým otevřena nová výstava s názvem STROM. Svou podstatou nenaplňuje pouze pohled na rodáka a významnou osobnost Uherského Hradiště Jindřicha Pruchu. Demonstruje jeho nadčasové sdělení a umělecký přínos. Předčasné úmrtí (nedožitých 28 letech) v první světové válce mu nedalo možnost plně rozvinout svou uměleckou dráhu. Veselý představuje kolekci 62 prací 42 autorů z celé České republiky ve vztahu k danému tématu, a tím je strom. Je určitou reflexí odkazu Pruchova díla, nikoli však dogmaticky. Výstava je taktéž připomínkou 130. výročí od Pruchova narození.

„Jeho život byl především spojený s Železnými horami na Vysočině, kam se z Hradiště přestěhoval v roce 1891, jelikož jeho otec byl policista. Byl jedním z autorů, kteří se v tehdejší dobětechnikou naprosto odlišovali. Jeho velmi moderně pojatá díla, nutno podotknout z přelomu 19. a 20. století, jsou snad právě proto stále uznávána a přináší s sebou fakt, že se jimi nechávají inspirovat i dnešní tvůrci,“ charakterizovala Milada Frolcová, kurátorka Galerie Slováckého muzea výrazného malíře z počátku 20. století. K odkazu se hlásí i Uherské Hradiště. Po Pruchovi je pojmenována jedna z hradišťských ulic.


Po Galerii Caesar v Olomouci, kde byla kolekce prezentována,ji Veselý po dvou letech přivezl do Uherského Hradiště.„Galerie je ideálním místemk důstojné vzpomínce na Pruchovu tvorbu, ale není čistě pruchovská, jelikož jeho dílo vznikalo v jiném dobovém zasazení, za jiných životních okolností a i povaha vztahu k přírodě byla natolik specifická, že by to bylo zavádějící,“ říká Petr Veselý, brněnský akademický malíř a kurátor výstavy. „Ve spojení s Pruchou jsem si uvědomil, že často maloval stromy, ať už samostatné, v určité konfiguraci anebo interiéry lesa. Výstava je proto postavena na třech pilířích: samotný strom, stromoví, na interiérech lesa a na struktuře stromu s přesahem do abstraktního ztvárnění. Je výběrem několika autorů, kterým je dané téma vlastní, ať už se stalo podstatnou částí jejich práce nebo její částí dílčí. Je tedy víceméně komorním výběrem, představujícím sice různé způsoby artikulace daného tématu ve vztahu právě k řadě obrazů a kreseb Jindřicha Pruchy,“ dodal Veselý.

O tom, že Pruchovo tvůrčí zapálení bylo velmi silné, dokazuje i text z dochovaného dopisu: „Zajímá mne teď myšlenka lesa smrkového. Cítím jeho mohutnost a musím ji do plátna vložit, děj se co děj! Zvolím k tomu větší rozměry, větší, než jakých jsem až dosud užíval. Musí to být monumentální…,“ napsal Jindřich Prucha 9. června 1914 - necelé tři měsíce před svojí tragickou smrtí v prvních dnech první světové války.„Prucha je velmi zvláštní osobnost. Něco z krátkého života a dětství v Uherském Hradišti v něm muselo zůstat. V dochovaných dopisech krásně píše také o bukových lesích, když navštívil se svými spolužáky Chřiby již jako student gymnázia,“ podtrhuje Veselý, velmi citlivý postoj Pruchy k přírodě.

Připomenutí českého malíře, krajináře i pozoruhodného portrétisty, představitele impresionismu a expresionismu, kterého při tvorbě vedly intenzívní vnitřní prožitky, bude v Galerii k vidění do 19. června. „Krása je nekonečná. A proto cesty k jejímu vyjádření jsou mnohé. Podstata krásy netkví v působnosti, nýbrž v existování,“ uzavřel Veselý.

Turistickélisty.cz informoval Pavel Princ, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.