Hrad byl založen na skalnatém ostrohu ve 14. století a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1389, kdy byl v majetku Jindřicha z Elsterberka. V roce 1398 vlastnil Březinu Jan Žid z Vetlé, na počátku 15. století Václav ze Švamberka.
Asi v r. 1410 koupil březinské panství Něpr Duc z Vařin a po něm tu seděli jeho synové Harant a Otík. Jeho vnuk Jan Harant prodal Březinu r. 1498 Zbyňkovi z Buchova. Od něho však už v roce 1499 koupil panství Bohuslav ze Svinař. V letech 1523–1576 patřila Březina Černínům z Chudenic (počínaje Drslavem Černínem), z nichhž Václav Černín prodal panství roku 1576 Jeronýmu Hrobčickému z Hrobčic. Jeho syn Jan vilém se však silně zadlužil a Březina proto připadla v roce 1608 hlavnímu věřiteli, Janu z Klenové na Žinkovech. Janův syn Vilém prodal Březinu a Osek roku 1628 Ludmile Příchovské, která je odkázala svému manželovi Petru Jiřímu z Příchovic. Ten statky značně zadlužil, takže jeho dcery musely panství roku 1642 prodat Petru Pavlovi Malovcovi z Chýnova. Tehdy byl hrad Březina ještě obydlen. Nový majitel přikoupil v roce 1651 Přívětice a Radnice a vytvořil radnické panství. Z jeho dědiců dostal v roce 1661 syn Ferdinand Radnice s několika vesnicemi, Přibík František Osek a jejich matka Ludmila Eliška Březinu s vesnicemi. Při tomto dělení majetku se už hrad uvádí již jako zpustlý. August Sedláček se domnívá, že zpustl po roce 1642 "ve válečných a nepokojných letech" a "že si držitelé při něm nové stavení k svému obydlí vystavěti musili". Protože však žádná podobná budova na Březině neexistuje, zdá se, že tu Sedláček míní raně barokní zámek, který si Malovcové postavili v nedalekých Radnicích. Z něho pak vládli svým okolním panstvím. Hrad Březina tak ztratil definitivně svou původní funkci. Roku 1673 koupil Březinu i Radnice s vesnicemi Maxmilián František Boryně ze Lhoty, takže oba statky byly zase spojeny. Další dějiny hradu Březiny pak souvisejí s dějinami radnického panství.
V roce 1758 koupili radnické panství Šternberkové. Známý přírodopisec a mecenáš Kašpar ze Šternberka dal roku 1810 zpustlý březinský hradní palác restaurovat a přebudovat na zahradní altán nově zakládaného parku při zámku v Březině. Přitom byla proražena nová lomeně sklenutá romantickogotická okna a vchod a altán byl zastřešen. Hradní palác se tím značně změnil a dostal dnešní podobu. I z tohoto díla však zůstaly dnes jen trosky. Znovu byl bývalý palác omítnut na počátku 21. století.
Dispozice hradu byla jednodílná.Zhruba ve středu opevněného hradního areálu chráněného šíjovým příkopem stál donjon se zaoblenými nárožími. Východní nároží je mírně protaženo proti směru možného ostřelování. Ostatní zástavba nebo její zbytky zanikly při romantických úpravách na počátku 19. století.
Skály na ostrohu jsou přitesány do stěn. Z hradních stavení zůstaly jen vysoké zdi jednopatrového paláce na nejvyšším místě hradu, stavěné z lomového kamene. Půdorys paláce tvoří obdélník s vysunutým a zaobleným jihovýchodním nárožím. Při něm se zachovalo jediné původní lomeně zaklenuté okno, které kdysi osvětlovalo šnekové schodiště.
Areál je volně přístupný.
Podle : Kol.Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Západní Čechy
Tomáše Durdíka Encyklopedie českých hradů