Kostel je dvoulodní, sklenutý do dvou tenkých sloupů, chór i klenební pole jsou užší, proporce celkově štíhlejší a křehčí, bližší lidskému měřítku. Vznikl tak jeden z nejucelenějších interiérů tzv.krásného slohu. Presbytář je sklenut dvěma poli křížové klenby, která přechází v závěru v paprsčitou, jejíž žebra se sklánějí kolem oken do hlavic na příporách. Klínová vyžlabená okosená žebra vbíhají do kruhových svorníkú, jenž jsou nositeli vyobrazení pětilisté růže, s vybarvenými červenými okvětními lístky. V jižní stěně presbyteria je situováno sedile s kamenným profilovaným ostěním.
Severní stěna obsahuje sedlový pravoúhle rámovaný portálek propojující presbytář se sakristií. Sakristie je zaklenuta dvěma poli klenby na klínových vyžlabených žebrech, vybíhajících z masivních jehlancových konzol.
Vítězný oblouk propojující kněžiště se síňovým dvojlodím je vysoký, masivní, hrotitý a jeho profilace ostění na obou stranách je zkosená a vyžlabená. Křížové klenutí ve dvojlodí je organicky svedeno na dva štíhlé sloupy bez přerušení hlavicemi.
U vítězného oblouku křížová klenba přechází do dvou polí obkročné klenby. Žebra stejné profilace, jako jsou ta v presbytáři, vybíhají z figurálních konzol a vzájemně se spojují v kruhových svornících s pětilistou růží. Zděná, valenou klenbou s výsečemi podklenutá, kruchta je v zadní západní části kostela. Je zde levotočivé schodiště, spojující prostor dvojlodí s prostorem s varhany. Klenby uchycené do konzol vysoko ve stěnách vizuálně vytvářejí plochy lomených oblouků, do nichž jsou vložena okna. Severní zeď byla vystavěna bez oken. Zevně vertikalitu stavby ještě umocňuje štíhlá polygonální vížka posazená do vrcholu štítu.
Podle : Kol., Architektura gotická
Kol., Umělecké památky Čech P/Š, 3.svazek