Špitální kostel sv.Víta v Soběslavi nechal postavit Oldřich z Rožmberka

Městečko Soběslav s hradbami a rožmberským hradem i farním kostelem připadlo přidělení rožmberského zboží mezi čtyři syny Petra z Rožmberka roku 1374 Oldřichovi, který zde záhy založil v koutě náměstí špitál z kostelem sv.Víta. Architektura kostela představuje zdrobnělou variantu kostela sv.Jiljí v Třeboni. Současně s kostelem byl pravděpodobně stavěn také špitál při severní zdi kostela. Během husitských válek byl kostel využíván jako seník. Dorota z Hobzí, manželka hejtmana Markvarta Kraselovskoého z Kraselova, se zasloužila o obnovu kostela. Na konci 15. století v závěti odkázala špitálu majetek a podpořila zřízení kaplanského místa při kostele.


Kostel je dvoulodní, sklenutý do dvou tenkých sloupů, chór i klenební pole jsou užší, proporce celkově štíhlejší a křehčí, bližší lidskému měřítku. Vznikl tak jeden z nejucelenějších interiérů tzv.krásného slohu. Presbytář  je sklenut dvěma poli křížové klenby, která přechází v závěru v paprsčitou, jejíž žebra se sklánějí kolem oken do hlavic na příporách. Klínová vyžlabená okosená žebra vbíhají do kruhových svorníkú, jenž jsou nositeli vyobrazení pětilisté růže, s vybarvenými červenými okvětními lístky. V jižní stěně presbyteria je situováno sedile s kamenným profilovaným ostěním.


Severní stěna obsahuje sedlový pravoúhle rámovaný portálek propojující presbytář se sakristií. Sakristie je zaklenuta dvěma poli klenby na klínových vyžlabených žebrech, vybíhajících z masivních jehlancových konzol.


Vítězný oblouk propojující kněžiště se síňovým dvojlodím je vysoký, masivní, hrotitý a jeho profilace ostění na obou stranách je zkosená a vyžlabená. Křížové klenutí ve dvojlodí je organicky svedeno na dva štíhlé sloupy bez přerušení hlavicemi.


U vítězného oblouku křížová klenba přechází do dvou polí obkročné klenby. Žebra stejné profilace, jako jsou ta v presbytáři, vybíhají z figurálních konzol a vzájemně se spojují v kruhových svornících s pětilistou růží. Zděná, valenou klenbou s výsečemi podklenutá, kruchta je v zadní západní části kostela. Je zde levotočivé schodiště, spojující prostor dvojlodí s prostorem s varhany. Klenby uchycené do konzol vysoko ve stěnách vizuálně vytvářejí plochy lomených oblouků, do nichž jsou vložena okna. Severní zeď byla vystavěna bez oken. Zevně vertikalitu stavby ještě umocňuje štíhlá polygonální vížka posazená do vrcholu štítu.