Radnice byla pro špatný stav v roce 1839 opuštěna a zůstala dvanáct let prázdná. V roce 1852-3 přikročilo město k důkladné renovaci architektem Janem Krannerem a objekt byl využíván pro potřeby okresního soudu. V roce 1916 se část západní fronty zřítila a radnice byla znovu rekonstruována. V budově je dnes expozice vlastivědného muzea.
Budova staré radnice je jednopatrová stavba se čtyřmi oblouky podloubí pozdně gotického stylu a dvěma nárožními pilíři ve směru do náměstí. V loubí jou dodatečně zazděné dva kamenné erby, které se původně nacházely na zbořené Dlouhé bráně. Nad šestoosým průčelím patra se zvedají tři štíty a prostřední je korunován osmibokou věžičkou s lucernou a špicí. Na pilíři při severním nároží stojí kopie sochy Rolanda (originál je v muzeu). Ve spodní části pilíře je upevněn český loket - stará délková míra (asi 59cm). Na oblouku podloubí z Dlouhé ulice je zazděn zbytek pranýře, který býval do r. 1762 na prostředním pilíři.
Za vstupním portálem nalezneme kamenné renesanční schodiště a síň s původním kazetovým stropem a dřevěným obložením z roku 1541 se čtrnácti medailonky, znázorňující tehdejší představitele města a české krále.
Radnice ve Stříbře zaujme krásnou sgrafitovou fasádou
Podle : Fišera Zdeněk, Historické radnice Čech,Moravy a Slezska 2.díl