V Trstěnici u Litomyšle by měl díky Institutu lidového kulturního dědictví vzniknout na území Pardubického kraje další skanzen, který bude dokladem o životě našich předků.
V budoucnu by sem měla být přesunuta také polygonální stodola z Čisté u Litomyšle, která je v současné době rozebrána a umístěna v Dolním Újezdu. Pardubický kraj za tímto účelem vyčlenil částku 500 tisíc korun.
„Roubená polygonální stodola je unikátním dokladem lidového stavitelství ve východních Čechách, a proto jsem z její záchrany doslova nadšený,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Na jaře minulého roku se stavba nacházela ve velmi špatném stavu, chyběla velká část střechy a konstrukce krovů byla částečně zřícená. Proto jsem rád, že se v srpnu přistoupilo k jejímu rozebrání, přesunu a byla zahájena postupná obnova, který by měla vyvrcholit otevřením stodoly pro veřejnost,“ dodal hejtman Netolický.
Původní stav
Roubená polygonální stodola je unikátním dokladem lidového stavitelství ve východních Čechách a spolu s roubeným domem a podjezdnou sýpkou usedlosti č. p. 97 tvoří hodnotný celek. Dendrochronologicky byly krov a obvodové stěny stodoly datovány do roku 1697/1698. V druhé polovině 19. Století došlo k úpravám konstrukce krovu stodoly, se kterými souvisela i změna původního sklonu střechy. Adaptace stavby, spojená s výměnou doškové krytiny za šindel, je nejspíše datována dvěma rytými letopočty 1860 v prostoru mlatu. Roubená konstrukce stavby byla usazena na opukové podezdívce, jejíž výška vyrovnávala svažitý terén. Přístup do stodoly zajišťoval vůči obvodovým stěnám navýšený vjezd s dvoukřídlými točnicovými vraty z jihu. Na protilehlé straně se nacházela pouze jednoduchá svlaková vrátka sloužící k obsluze zvířecího potahu. Vnitřní prostor stodoly byl trojdílný – ve středu umístěný mlat doplňovaly po stranách přístodůlky, oddělené od mlatu průběžnými prahy a nacházející se v různých výškových úrovních. Vnitřní prostor byl navíc rozdělen dřevěným patrem, vyneseným na dřevěných sloupech se vzpěrami. Sedlovou střechu stavby v poslední fázi kryly betonové tašky, které výrazně zatížily konstrukci krovů. Na jaře roku 2015 se již stavba nacházela ve velmi špatném stavu, z velké části postrádala krytinu a konstrukce krovů byla z části zřícená. V srpnu roku 2015 se proto přistoupilo k jejímu transferu a postupné obnově.
Pardubickenovinky.cz informoval Bc. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje.
(jv,pardubickenovinky.cz,foto:pk & lh,turistické listy)
V budoucnu by sem měla být přesunuta také polygonální stodola z Čisté u Litomyšle, která je v současné době rozebrána a umístěna v Dolním Újezdu. Pardubický kraj za tímto účelem vyčlenil částku 500 tisíc korun.
„Roubená polygonální stodola je unikátním dokladem lidového stavitelství ve východních Čechách, a proto jsem z její záchrany doslova nadšený,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Na jaře minulého roku se stavba nacházela ve velmi špatném stavu, chyběla velká část střechy a konstrukce krovů byla částečně zřícená. Proto jsem rád, že se v srpnu přistoupilo k jejímu rozebrání, přesunu a byla zahájena postupná obnova, který by měla vyvrcholit otevřením stodoly pro veřejnost,“ dodal hejtman Netolický.
Roubená polygonální stodola je unikátním dokladem lidového stavitelství ve východních Čechách a spolu s roubeným domem a podjezdnou sýpkou usedlosti č. p. 97 tvoří hodnotný celek. Dendrochronologicky byly krov a obvodové stěny stodoly datovány do roku 1697/1698. V druhé polovině 19. Století došlo k úpravám konstrukce krovu stodoly, se kterými souvisela i změna původního sklonu střechy. Adaptace stavby, spojená s výměnou doškové krytiny za šindel, je nejspíše datována dvěma rytými letopočty 1860 v prostoru mlatu. Roubená konstrukce stavby byla usazena na opukové podezdívce, jejíž výška vyrovnávala svažitý terén. Přístup do stodoly zajišťoval vůči obvodovým stěnám navýšený vjezd s dvoukřídlými točnicovými vraty z jihu. Na protilehlé straně se nacházela pouze jednoduchá svlaková vrátka sloužící k obsluze zvířecího potahu. Vnitřní prostor stodoly byl trojdílný – ve středu umístěný mlat doplňovaly po stranách přístodůlky, oddělené od mlatu průběžnými prahy a nacházející se v různých výškových úrovních. Vnitřní prostor byl navíc rozdělen dřevěným patrem, vyneseným na dřevěných sloupech se vzpěrami. Sedlovou střechu stavby v poslední fázi kryly betonové tašky, které výrazně zatížily konstrukci krovů. Na jaře roku 2015 se již stavba nacházela ve velmi špatném stavu, z velké části postrádala krytinu a konstrukce krovů byla z části zřícená. V srpnu roku 2015 se proto přistoupilo k jejímu transferu a postupné obnově.
Pardubickenovinky.cz informoval Bc. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje.
(jv,pardubickenovinky.cz,foto:pk & lh,turistické listy)
