Tvrz Bernartice patří k nejvýznačnějším renesačním sídlům jihozápadních Čech

Obec Bernartice, ležÍcí v okrese Tachov při jeho hranicÍch s okresem Domažlice, nedaleko od starodávného hradu Přimdy, patřÍ mezi nejstarší lokaliý této části západních Čech. Nalázá se zde goticko-renesanční tvrz v hospodářském dvoře asi 10 kn od Boru u Tachova. Podle názvu Bernartice - Rernartici tj. Iidé Bernarta, je zřejmé že byla založena - nám b|íže neznámým - Bernartem, který je v literatuře obyčejně ztotožňován se steJnojmenným přimdeckým kastelánem Bernardem. - podle Letopisu Vincenciova zavražděným roku 1150 při osvobozování syna knížete Soběslava, vězněného na hradě Přimda.

Půdorys tvrze

Je velice pravděpodobné, že ves doopravdy Bernart založil, první písemná zpráva o ní totiž pochází z doby jen o něco málo mladší. V |istině, jejíž dobu vzniku je kladena někam mezi léta 1158 - 1173 vystupují jako svědci - "Milk  et filius Pribizslaw de villa Bernhardi". Z tohoto zápisu jednoznačně vyplývá, že oba jmenovaní drželi ves Bernartice; jestli v ní však měli nějaké sídlo, není známo. DalšÍ zprávy o vsi jsou již - vzhIedem k těmto - značně mladší.

Průčelí tvrze

Tvrz je uváděna prvně v roce 1413. Na vybudování tvrze se podíleli Purkartové z Hořešovic a následně Merklínští z Merklína. Podobu tvrze před rokem 1634 přináší obraz, na kterém je zachyceno zneuctění hostií bernartickými Židy. Tvrz je na obraze zachycena jako trojkřídlý objekt s baštou, uzavřený zdí s klíčovými střílnami. Od roku 1732 již není bernartický statek samostatný, byl přikoupen k Boru. Tvrz byla později využívána jako obydlí šafáře, správce dvora a sýpky.

Nádvoří tvrze

Povědomí o historii a památkové hodnotě tvrze zcela zaniklo a teprve v 80. letech 20. století byla tato pozoruhodná stavba znovu objevena. Nejstarší části dvoupatrového komplexu budov seskupených kolem malého nádvoří jsou pozůstatky gotické palácové tvrze obsažené v jihozápadním křídle stavby.

Axonometrie tvrze

Obdélný palác se dvorem obehnaným zdí pochází asi z druhé poloviny 15. století. V renesanci byla původní stavba rozšířena o tři křídla a doplněná na severním a jižním nároží polygonálními baštami. Renesanční rezidenci obklopoval vyzděný příkop zachovaný ještě na konci 18. století. Podobu tvrze ještě v roce 1786, kdy stála jedna z nárožních věží, přináší starý plán s popisem oprav. Poslední výraznější úpravy tvrze se uskutečnily na počátku 20. století.

Podaří se zachránit Kopec?

Dnes vypadá stavba tvrze zanedbaně, ale i tak působí v dnešní krajině velice malebně. Suterén a první nadzemní podlaží si udrželo původní členění. Druhé patro, které původně obsahovalo obytné místnosti majitele sídla, bylo přebudováno na sýpku. Při této přestavbě byla částečně zazděna okna a vybourány vnitřní příčky. Dnes je tvrz, která slouží k sezónnímu pobytu majitele tvrze, nejlépe dochovanou goticko-renesanční tvrzí tachovského okresu a patří k nejvýznačnějším renesačním sídlům jihozápadních Čech.


Podle : Kol.,Encyklopedie českých tvrzí A-J,1.díl
           Procházka Zdeněk,Úlovec Jiří, Hrady,zámky a tvrze okresu Tachov 1

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)