Vesnice Dobrš v okrese Strakonice byla pravděpodobně v raném středověku důležitým střediskem knížectví, o čemž svědčí existence dvou románských kostelů. První písemná zmínka o obci pochází ale až z roku 1377, kdy je zmiňován Přibík z Dobrše zvaný Kocík. Rod Koců z Dobrše tu pak sídlil až do roku 1608. Po tomto roce se vlastníci střídali, až bylo panství v roce 1707 připojeno ke schwanzenberským državám. Část komplexu tvrze byla rozprodána poddaným k obývání, z části vznikla sýpka, později tu byla i škola.

Nejstarší zpráva o vsi Dobrši je z r. 1377, kdy se uvádí její majitel Přibík z Dobrše zvaný Kočík. Jeho synové Jan, Vintíř a Přibík, připomínaní v l. 1390 – 1435, byli ve službách strakonických johanitů. Za husitské revoluce byla zdejší tvrz téměř zničena, ale majitelé ji znovu obnovili a dokonce rozšířili. Kolem r. 1512 žili na tvrzi bratři Jindřicha Přibík Kocové. Od r. 1516 držel Dobrš Kryštof Koc (+1563). Tehdy patřily k tvrzi dvůr, pivovar a vsi Dobrš, Radkovice, Němčice, Kváskovice a Zálezly. Kryštofův vniku Václav si vystavěl v r. 1597 při staré tvrzi nové renesanční sídlo.


Když Václav Koc r. 1608 zemřel, rozdělili si v r. 1609 pozůstalost příbuzní ohrazenické a miletické rodové větve na čtyři díly. R. 1616 koupili část zadluženého kocovského majetku manželé Anna Číčanská z Klenového a z Janovic a Jan Kryštof Kavka z Říčan. Již předtím však získal Kavka část statku. R. 1631 byli nuceni ohrazeničtí Kocové Vilém Přidruh a Adam souhlasit s prodejem jejich dílu dobršského statku Anně Říčanské z Klenového atak došlo k opětovnému spojení všech částí statku.

Syn a dědic nových majitelů, Jan Vilém Kavka z Říčan, zemřel bezdětný r. 1650 a odkázal svůj majetek Přibíkovi Jeníškovi z Újezda na Březnici. Ten však prodal velmi brzy Dobrš Ctiboru Chřepickému z Modliškovic, jehož manželkou byla Anna Lidmila Kocová. Jejich syn František Albrecht nabízel svůj statek ke koupi eggenberské správě. V jednom popisu Dobrše z r. 1689 se uvádí staré šlechtické sídlo sestávající ze staré části s ještě zachovaným příkopem a nového stavení krytého šindelem. V obou budovách byla řada místností.

O koupi Dobrše však projevila zájem hraběnka Apolonie Aloisie Althanová, rozená z Račína, která statek r. 1690 skutečně koupila. V r. 1692 jej postoupila svému synu Hubertu Zikmundovi, jenž dal přední část tvrze zčásti strhnout a na jejím místě postavit dvoupatrové stavení v barokním slohu.


V r. 1707 koupil statek kníže Adam František Schwarzenberk. V kupní smlouvě se uvádí tvrz v Dobrši, pivovar, čtyři dvory a vesnice Dobrš, Dřešín, Chvalšovice, Lhota, Zálezly a Drážov. Kupodivu v ní chybí zmínka o novém rozestavěném stavení, které tehdy ještě nebylo zastřešeno, což provedl až nový majitel statku.

Tvrz v Hradeníně představuje unikátní ukázku výstavného venkovského sídla

Dobrš byla přidělena drahonické správě a v někdejším panském sídle bydlili zaměstnanci statku až do r. 1800. Nejstarší části tvrze byla věnována malá pozornost. Po rozparcelování dobršského dvora v r. 1800 byly prodány také budovy areálu tvrze. Stará věž považovaná za zříceninu však zůstala dále majetkem velkostatku. Do barokní budovy byla umístěna škola. Majitelé jednotlivých stavení si svá obydlí všelijak upravovali, takže původní dispozice byla narušena. Když v r. 1845 vichřice strhla střechu nad věží, byla sice znovu nasazena, ale když se pohroma v r. 1860 znovu opakovala, byl šindelem zakryt jen přízemní prostor ve věži.


Do bývalého hospodářského dvora se vstupuje od východu renesanční branou se štítkem se sgrafitovou výzdobou, na kterou navazuje ohradní zeď. Jednotlivá obytná stavení, která vznikla z původních hospodářských objektů, jsou ojediněle zaklenutá ještě renesačními klenbami. Půdorys tvrze, vystavěné za hospodářským dvorem, obsahuje na východní straně vstupní křídlo s zachovaným průjezdem, proti vstupu původní palác, vpravo na severní straně věž. V základním obryse těchto objektů gotického původu lze sledovat původní hradbu, před kterou je vpravo od vstupu předloženo další křídlo, rovněž ještě středověké, upravené v baroku a naposledy novodobě přestavěné na školu. Další stavení přiléhá k hradbě zvenku na jižní straně. Zachovaly se v něm prostory klenuté gotickými a renesančními klenbami. Na levé straně dvora je zděná renesanční arkáda, severní část tvrze včetně věže je zřícenina. Tvrz byla také rozdělena na jednotlivá soukromá stavení. Z příkopu, který tvrz obklopoval, se zachovaly jen sporé stopy.