Ves Puclice leží 15 km severovýchodně od Domažlic v mělkém údolí potoka Laškova. Jméno Puclice vzniklo údajně od puclíků - lidí buclatých. Nejvýznamnější památku vsi tvoří pozdně středověká tvrz založená na skalisku uprostřed vsi. Obec vznikla patrně v průběhu 13. stol. a stala se majetkem nedalekého Hrádku zvaného též Lacembok.

Nejstarší písemné zprávy o Puclicích pocházejí z druhé poloviny 14. století, kdy patřily k Hrádku Lacemboku. Jako jeho příslušenství (spolu s pěti jinými vesnicemi) se připomínají ještě v roku 1379, kdy je držel Bohuchval z Hrádku. Puclice se pravděpodobně osamostatnily na počátku 15. století, protože před r. 1407 patřily Buškovi z rodu hornolukavických zemanů. O tři roky později je vlastnil Kuník z Křenov a můžeme předpokládat, že v té době zde již byla tvrz. Po smrti dalšího držitele statku Zicharta z Křenov (asi roku 1411), který nezanechal žádné dědice, připadly Puclice jako odúmrť králi Václavu IV. Pak zprávy o vsi téměř 90 let chybějí, až v roce 1499 se připomíná na Puclicích Dobeš ze Šlovic, jehož potomci je drželi do r. 1666 (s jedinou přestávkou v l. 1644 – 1664). Tento vladycký rod pocházel z blízkých Šlovic, které však byly již v 16. Století pusté. Dobešovi patřily tedy vedle tvrze, dvora a vsi Puclic pusté Šlovice a pustá ves Strachotín (nyní les u Puclic), kterou získal od krále Vladislava II. r. 1502; od kladrubského kláštera měl kromě toho v zástavě část sousední vsi Křenov s dvorem.

Dobešův praprasynovec Adam ze Šlovic se stal v císařském vojsku generálním kvartýrmistrem, ale v roce 1628 byl v bojích zabit. V r. 1644 koupil zadlužený puclický statek od Šlovických Vilém Protiva Šofman z Hemrlesu za 15 000 kop grošů míšeňských, ale po jeho smrti (r. 1664) se zase Puclice dostaly do rukou poslední členky rodu Šlovických, Lidmily Kateřiny, která zemřela roku 1666 a odkázala statky Puclice a Horní Kamenici svému manželu Janovi ze Štaufenberka. Ten prodal Puclice již roku 1667 Janovi Miličovskému z Braumberku, od jehož syna je koupil v r. 1684 Jaroslav Hora z Ocelovic s manželkou, památkou na ně jsou jejich erby v jedné z místností tvrze.. Tito manželé i jejich nástupci Schirndingové bydleli na puclické tvrzi až do roku 1765, kdy se dostal puclický statek, zahrnující Puclice, sousední Křenovy a vzdálenější Šlovice, do vlastnictví hraběte Františka Norberta z Trautmannsdorfu, který jej připojil k Horšovskému Týnu.


Tvrz byla založena na skalnatém ostrohu odděleném od návsi rybníkem. Bývalý panský dvůr, který k ní přiléhá ze severu, je od ní oddělen do skály vysekaným příkopem. Nejstarší datovatelnou část tvoří obdélný objekt o rozměrech 38 x 10 m. Jedná se o palácovou tvrz, kterou lze datovat podle dochovaného gotického sedlového portálu do závěru 15. století.Jak dokládají nástěnné malby v přízemí, sloužila tvrz svým majitelům ještě ve druhé polovině 18.století.Úzké západní křídlo připojené ke staré tvrzi krčkem, vněmž byla černá kuchyně, vzniklo patrně v období baroka.

František Norbert Trautmannsdorf dal tvrz hned po r. 1765 snížit o poschodí a upravit do dnešní podoby. Budova tvrze sloužila nejdříve jako myslivna, později i jiným hospodářským a správním účelům horšovskotýnského

Dnes je tvrz majetkem obce a slouží bytovým a správním účelům.


Podle : Kol.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV – Západní Čechy
           Kol.Encyklopedie českých tvrzí II.díl

(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)