Unikátní hradby a rodná světnička slavného skladatele ve věži kostela zvou do Poličky

Unikátní hradební opevnění je od soboty opět  přístupné veřejnosti. Navštívit můžete rodnou světničku slavného hudebního skladatele ve věži kostela sv. Jakuba ve výšce 36m nad zemí nebo městské hradby v délce 1220 metrů obepínají celé historické jádro města.

Už je to tady. Oblíbené turistické atraktivity, na které jste se celou zimu těšili, se pomalu, ale jistě opět otevírají a vy můžete být u toho. Sezóna 2017 je za pomyslnými dveřmi, které se otevřou první dubnový den, který letos vychází na sobotu. Poličské muzeum otevírá vstříc nové turistické sezóně.


V sobotu 1. dubna počasí hlasí příjemných 16 stupňů a slunce – co takhle vyrazit ven, protáhnout nohy a vystoupat 194 schodů přímo do rodné světničky již zmíněného umělce Bohuslava Martinů? Ta se nachází ve věži novogotického kostela sv. Jakuba a neskýtá pouze krásný výhled na město a okolní krajinu z výšky 36m, ale zároveň je to místo, kde se roku 1890 narodil do již čtyřčlenné rodiny Ferdinanda Martinů, malý chlapec, jenž dostal jméno Bohuslav. Celá rodina se musela dělit o prostor o velikosti dvacet pět metrů čtverečních a to po dvanáct let, kdy dobrosrdečný tatínek chránil město coby pověžný před požárem. Že vám to přijde nemožné? Tolik lidí a tak málo místa? Není divu, že když byl Bohoušek malé miminko, spával ve spodní přihrádce prádelníku.

Dále se můžete těšit i na vystoupání na ochoz městských hradeb, jedněch z nejzachovalejších ve střední Evropě. Hradební zeď má úctyhodnou šířku 2 až 2,25 m, je až 8 m vysoká, zpevněná 19 půlválcovými do města otevřenými baštami. Hradby jsou dodnes zachovány a v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města. Procházka kolem je příjemným zpestřením kterékoliv části dne či noci.


Dveře poličského muzea jsou pro vás otevřeny od úterý do neděle, každý den od 9.00 do 16.00 hodin.

Co jste možná nevěděli je, že královské věnné město Polička bylo založeno v roce 1265 na příkaz tehdejšího panovníka a krále Přemysla Otakara II. Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo, přesto se několikrát osvědčily i v bojích a to za husitských válek, opevnění několikrát odolalo za vlády krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1468 - 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína. Postupem času s rozvojem vojenské techniky, jejich účinnost klesala. Po ničivém požáru roku 1845 nebyly prostředky jak hradby nákladně bourat, jako tomu bylo v mnoha jiných hrazených městech a díky tomu jsou dnes poličské hradby jedny z nejzachovalejších.


Ničivý požár dokonce natolik poškodil kostel sv. Jakuba, že musel být stržen. Na jeho místě byl v letech 1853 – 1865 postaven kostel novogotický, kde se nechalo vystavět již zmíněné bydlení pro pověžného, který by v případě ohně vyhlašoval poplach.