Na Helfštýně zažijete v noci z 30. dubna na 1. května místo pálení čarodějnic parádní kovářskou podívanou.
Při loňském pátém ročníku Nočního kování se zrodily masivní sloupky, které slouží svému účelu a zároveň zdobí prostor III. nádvoří Helfštýna. Ruku k dílu přiložili např. O. Géla, S. Holík, I. a M. Stawaritschovi, L. Krátký, J. Němec a další. V podobné sestavě se mistři sejdou i letos. Cílem akce je vytvořit přátelskou atmosféru a prezentovat návštěvníkům kovářství i hrad Helfštýn v tak trošku jiném světle.
Každý historický objekt má nějaké to své specifikum, je něčím odlišný od těch ostatních a díky tomu se stává zajímavým pro jiné cílové skupiny. Pro hrad Helfštýn je to především propojení s uměleckým kovářstvím.
Nejvýznamnějším počinem pro získání zájmu o hrad v široké veřejnosti u nás i v zahraničí bylo uspořádání výstavy prací uměleckých kovářů s praktickými ukázkami tvorby v roce 1982. Vznikla tak specializace hradu, která vytvořila podmínky k tomu, že se hrad stal v průběhu 27 let světovým centrem uměleckého kovářství. K posílení tradice Hefaistonu byly postupně rozšiřovány aktivity v tomto oboru a také rekonstrukční práce na některých stavbách byly tímto motivovány.
V roce 1986/7 byla vybudována stálá expozice uměleckého kovářství v suterénu paláce, rozšířená v roce 1999 o expozici historické mincovny s replikami renesančního strojového vybavení. V roce 1988 byla rekonstruována kovárna na třetím nádvoří, kde také vzniklo v roce 1998 Kovářské studio s ateliérem a knihovnou v rekonstruované budově bývalé pekárny. Mezinárodní setkání uměleckých kovářů – Hefaiston byl od roku 1989 rozšířen o Kovářské forum a od roku 1999 o kovářské kurzy probíhající pod vedením prof. A. Habermanna. Navíc zde vznikly významné plastiky, které Alfred Habermann se svými spolupracovníky vytvořil pro Univerzitu Palackého v Olomouci (r. 2002) a plastiku Hefaiston instalovanou v rakouském Grestenu v r. 2004. Po smrti Alfreda Habermanna (28.4.2008) převzali vedení kurzů Ch. Habermann, K. Bureš, J. Gargulák, J. Brixi a P. Tasovský. Hrad Helfštýn průběžně vytváří sbírkový fond z oboru uměleckého kovářství. Exponáty do sbírek získává nákupem významných exponátů, demonstracemi při Hefaistonu a tvorbou skulptur na Kovářských fórech. Z významných přírůstků, které Muzeum Komenského zakoupilo jmenujme alespoň skulpturu Prométheus (autor Pavel Krbálek, realizace Pavel Tasovský) z roku 2002 a v roce 2008 Kovaná šachová hra (autor návrhu a realizace Pavel Tasovský) – soubor šachových figur byl zapsán do knihy českých rekordů, jako největší funkční kované šachy.
Turistickélisty.cz inormovala Mgr. Petra Holcová, Muzeum Komenského v Přerově, p.o.
Pozvánka k akci
Při loňském pátém ročníku Nočního kování se zrodily masivní sloupky, které slouží svému účelu a zároveň zdobí prostor III. nádvoří Helfštýna. Ruku k dílu přiložili např. O. Géla, S. Holík, I. a M. Stawaritschovi, L. Krátký, J. Němec a další. V podobné sestavě se mistři sejdou i letos. Cílem akce je vytvořit přátelskou atmosféru a prezentovat návštěvníkům kovářství i hrad Helfštýn v tak trošku jiném světle.
Každý historický objekt má nějaké to své specifikum, je něčím odlišný od těch ostatních a díky tomu se stává zajímavým pro jiné cílové skupiny. Pro hrad Helfštýn je to především propojení s uměleckým kovářstvím.
Kovářská práce
Nejvýznamnějším počinem pro získání zájmu o hrad v široké veřejnosti u nás i v zahraničí bylo uspořádání výstavy prací uměleckých kovářů s praktickými ukázkami tvorby v roce 1982. Vznikla tak specializace hradu, která vytvořila podmínky k tomu, že se hrad stal v průběhu 27 let světovým centrem uměleckého kovářství. K posílení tradice Hefaistonu byly postupně rozšiřovány aktivity v tomto oboru a také rekonstrukční práce na některých stavbách byly tímto motivovány.
V roce 1986/7 byla vybudována stálá expozice uměleckého kovářství v suterénu paláce, rozšířená v roce 1999 o expozici historické mincovny s replikami renesančního strojového vybavení. V roce 1988 byla rekonstruována kovárna na třetím nádvoří, kde také vzniklo v roce 1998 Kovářské studio s ateliérem a knihovnou v rekonstruované budově bývalé pekárny. Mezinárodní setkání uměleckých kovářů – Hefaiston byl od roku 1989 rozšířen o Kovářské forum a od roku 1999 o kovářské kurzy probíhající pod vedením prof. A. Habermanna. Navíc zde vznikly významné plastiky, které Alfred Habermann se svými spolupracovníky vytvořil pro Univerzitu Palackého v Olomouci (r. 2002) a plastiku Hefaiston instalovanou v rakouském Grestenu v r. 2004. Po smrti Alfreda Habermanna (28.4.2008) převzali vedení kurzů Ch. Habermann, K. Bureš, J. Gargulák, J. Brixi a P. Tasovský. Hrad Helfštýn průběžně vytváří sbírkový fond z oboru uměleckého kovářství. Exponáty do sbírek získává nákupem významných exponátů, demonstracemi při Hefaistonu a tvorbou skulptur na Kovářských fórech. Z významných přírůstků, které Muzeum Komenského zakoupilo jmenujme alespoň skulpturu Prométheus (autor Pavel Krbálek, realizace Pavel Tasovský) z roku 2002 a v roce 2008 Kovaná šachová hra (autor návrhu a realizace Pavel Tasovský) – soubor šachových figur byl zapsán do knihy českých rekordů, jako největší funkční kované šachy.
Turistickélisty.cz inormovala Mgr. Petra Holcová, Muzeum Komenského v Přerově, p.o.
(lh,turistickelisty.cz,foto Muzeum Komenského v Přerově)
