Nedaleko od Příbrami ve vesnici Pičín v západní části vsi je hospodářský dvůr se zbytkem tvrze, rozšířené na zámek a posléze přestavěná na sýpku. První písemná zpráva o Pičínu pochází z roku 1289, kdy byl v majetku Bavorů ze Strakonic. V roce 1320 postoupil Vilém Bavor patronciální právo ke zdejšímu kostelu Panny Marie strakonickým johanitům.
![]()
Ve druhé polovině 14.století byl Pičín v majetku drobné šlechty a tvrz se poprvé uvádí v roce 1473 za Častolára z Pičína. Od konce 15.století patřila Bechyňům z Lažan a ti ji připojili v 17.století k hlubošskému panství. Zajímavostí je, že zde žila manželka Jana Bechyněho z Lažan, nejvyššího písaře Království českého, Kateřina z Komárova, která se proslavila vraždami svých poddaných. Kateřině se přezdívalo "Krvavá paní Pičínská" a za svoje skutky byla odsouzena a uvězněna v Bílé věži na Pražském hradě,kde zemřela v březnu roku 1534.
Pozůstatkem středověké tvrze je severní část mohutné sýpky. Toto křídlo je nižší a je zastřešeno pultovou střechou. Má obdélný půdorys a původně mělo podobu velké obytné věže či věžovitého paláce. Suterén má valenou klenbu z kamene s otisky bednění. Přízemí je rozděleno příčkou na dva stejné prostory, z nichž vedou dva hrotité portály do chodbičky v síle jižní zdi.
Podobné uspořádání mělo i první patro z něhož se dochovalo torzo. K jižní zdi věžovitého stavení přiléhá dodatečný, ale ještě středověký přístavek vtupního rizalitu. Rozšíření sídla na zámek je dílem stavební etapy ze 17.století. V průjezdu nad portálem je alianční erb Dubských z Vitiněvsi
Pohled ze dvora
Ve druhé polovině 14.století byl Pičín v majetku drobné šlechty a tvrz se poprvé uvádí v roce 1473 za Častolára z Pičína. Od konce 15.století patřila Bechyňům z Lažan a ti ji připojili v 17.století k hlubošskému panství. Zajímavostí je, že zde žila manželka Jana Bechyněho z Lažan, nejvyššího písaře Království českého, Kateřina z Komárova, která se proslavila vraždami svých poddaných. Kateřině se přezdívalo "Krvavá paní Pičínská" a za svoje skutky byla odsouzena a uvězněna v Bílé věži na Pražském hradě,kde zemřela v březnu roku 1534.
Gotické portály
Pozůstatkem středověké tvrze je severní část mohutné sýpky. Toto křídlo je nižší a je zastřešeno pultovou střechou. Má obdélný půdorys a původně mělo podobu velké obytné věže či věžovitého paláce. Suterén má valenou klenbu z kamene s otisky bednění. Přízemí je rozděleno příčkou na dva stejné prostory, z nichž vedou dva hrotité portály do chodbičky v síle jižní zdi.
Vstupní portál
Podobné uspořádání mělo i první patro z něhož se dochovalo torzo. K jižní zdi věžovitého stavení přiléhá dodatečný, ale ještě středověký přístavek vtupního rizalitu. Rozšíření sídla na zámek je dílem stavební etapy ze 17.století. V průjezdu nad portálem je alianční erb Dubských z Vitiněvsi
Podle : Kol., Encyklopedie českých tvrzí 2.díl K-R
Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách,na Moravě a ve Slezsku
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
