V pátek 17.6. 2016 v prostorách zámecké kaple na zámku v Rájci nad Svitavou bude otevřena výstava Hugo Franz Salm - průkopník průmyslové revoluce. Hugo František starohrabě Salm (1776 – 1836) je dnes anglickými badateli považován za nejvýraznější postavu rakouské průmyslové revoluce, protože už v roce 1801 získal v Anglii soubor nákresů nejmodernějších anglických spřádacích strojů zv. Jenny, určených pro výrobu jemného vlněného sukna v brněnském textilním průmyslu.
V sídlech anglické aristokracie objevil svět antického sochařského umění. To jej přimělo k rozhodnutí odlévat podobné monumentální antikizující sochy a vázy do železa ve svých blanenských železárnách. Jejich produkce během první poloviny 19. století neměla v rakouské monarchii obdobu. Sádrové modely zhotovené nejlepšími rakouskými sochaři věnoval do sbírek Moravského zemského muzea, jehož byl spoluzakladatelem a významným mecenášem.
Na zámku v Rájci nad Svitavou shromáždil jednu z tehdy největších kolekcí romantického malířství, která je dodnes chloubou tohoto jeho letního sídla. K Salmovým přátelům patřili protagonisté rakouského romantismu Josef von Hormayr a arcivévoda Jan Rakouský, stejně jako rakouští a němečtí přírodovědci, lékaři, filozofové a básníci, příkladem Johann Wolfgang Goethe. Během dvacátých let 19. století vybudoval v okolí Blanska jedno z nejdůležitějších železářských center v rakouské monarchii, podle anglického vzoru postavil při Hugově huti visutou železniční trať. Vyráběl stroje pro textilní průmysl, parní stroje, železné střešní konstrukce pro průmyslové a zemědělské stavby, ale i pro divadelní budovy. Společně se svými přáteli z řad brněnských protestantů vyznával pokrok, vzdělanost a humanismus. V polovině dvacátých let 19. století vystavěl v Klepáčově jednu z prvních dělnických kolonií v Rakousku.
Turistickélisty.cz informovala Mgr. Dagmar Šnajdarová, PR, NPÚ Územní památková správa v Kroměříži.
V sídlech anglické aristokracie objevil svět antického sochařského umění. To jej přimělo k rozhodnutí odlévat podobné monumentální antikizující sochy a vázy do železa ve svých blanenských železárnách. Jejich produkce během první poloviny 19. století neměla v rakouské monarchii obdobu. Sádrové modely zhotovené nejlepšími rakouskými sochaři věnoval do sbírek Moravského zemského muzea, jehož byl spoluzakladatelem a významným mecenášem.
Z plakátu k výstavě
Na zámku v Rájci nad Svitavou shromáždil jednu z tehdy největších kolekcí romantického malířství, která je dodnes chloubou tohoto jeho letního sídla. K Salmovým přátelům patřili protagonisté rakouského romantismu Josef von Hormayr a arcivévoda Jan Rakouský, stejně jako rakouští a němečtí přírodovědci, lékaři, filozofové a básníci, příkladem Johann Wolfgang Goethe. Během dvacátých let 19. století vybudoval v okolí Blanska jedno z nejdůležitějších železářských center v rakouské monarchii, podle anglického vzoru postavil při Hugově huti visutou železniční trať. Vyráběl stroje pro textilní průmysl, parní stroje, železné střešní konstrukce pro průmyslové a zemědělské stavby, ale i pro divadelní budovy. Společně se svými přáteli z řad brněnských protestantů vyznával pokrok, vzdělanost a humanismus. V polovině dvacátých let 19. století vystavěl v Klepáčově jednu z prvních dělnických kolonií v Rakousku.
Turistickélisty.cz informovala Mgr. Dagmar Šnajdarová, PR, NPÚ Územní památková správa v Kroměříži.
(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)