S rozhodnutím postavit kopii Božího hrobu ve Voticích přišla kolem roku 1658 sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby, Marie Františka z Heisenštejnu. Aby byla kaple Božího hrobu co nejvěrohodnější, vyslala Marie Františka v roce 1658 do Jeruzaléma dva františkány, Inocence Maryšku a Elevata Wienera. Měli odtud přinést přesné nákresy a rozměry Božího hrobu. Jak dlouho cesta trvala se přesně neví, nicméně samotná stavba byla započata v roce 1685, tedy 27 let po začátku jejich cesty. O čtyři roky později, 13. dubna 1689 kapli vysvětil sedlčanský děkan Jiří Konrád Genelius. Zakladatelka také ustanovila, že každý rok bude na jaře sloužena mše za její dobrý počin. Hrabě Ferdinand František z Vrtby nechal kolem kaple Božího hrobu vystavět zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. Zbytky zdí se zachovaly do dnešní doby.
Kaple je replikou Božího hrobu postaveného sv. Helenou r. 326 na hoře Kalvárii v Jeruzalémě. Je postavena ze žulových kvádrů, na obdélníkové plošině ve výšce 3,70 m je šestiboká kopule, nesená v každém rohu dvojicí žulových sloupů s listovými hlavicemi. Vnitřek se skládá z předsíně s klenutou brankou na jihozápadě a z vlastního pětibokého hrobu. Klenba i zdi bývaly dříve vymalovány – zbytky výmalby jsou stále zřetelné.
Ve stěnách kaple jsou umístěna pouze úzká okénka, která nezajistila dostatečné odvětrávání. Do kaple zatékalo, objevila se vlhkost. Stavba prošla během staletích mnoha opravami. Ta první probíhala v roce 1852. Šlo zřejmě o velkou opravu, kaple musela být znovu vysvěcena.
Největší oprava kaple proběhla v letech 1994–1996. Součástí oprav byl také restaurátorský průzkum, jehož předmětem byly především nalezené zbytky barokních maleb. Na přání městského úřadu byl proveden průzkum vnitřního inventáře kaple. K inventáři patřil kříž a dvě kopí z 19. století, velký svícen, z 18. stol., socha Panny Marie Bolestné z roku 1770, sedící anděl z 18. stol., nástěnný oltářík z 19. - 20. stol., barokní krucifix z 18. stol. a krucifix z 19. stol.
Podle : Pavlovský Pavel, Vyprávění o Voticích
Kol. Umělecké památky Čech, díl 4. T/Ž