Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází asi z 60.–70. let 14. století (před rokem 1382). Byl založen jako nový farní kostel a kostel komendy Řádu německých rytířů za Oldřicha III. z Hradce (1312–1349), protože se kostel sv. Jana Křtitele předával minoritům. Jeho výstavba začala jižní lodí s hlavním vchodem uprostřed na jižní straně, pokračovala střední a severní lodí. Výstavba trojlodní baziliky byla dokončena roku 1480 přistavěním presbytáře do nynější plochy. K severní lodi byla v letech 1489-1506 přistavěna tzv. Špulířská kaple s nádhernou dekorativní klenbou. Součástí kaple je i gotická Madona s dítětem z 2. čtvrtiny 15. století.


Kostel je trojlodní s dlouhým chórem, pětiboce uzavřeným presbytářem. Trojlodí s mírně převýšenou střední lodí je uvnitř rozděleno arkádami a zaklenuto křížovou žebrovou klenbou. Na severní straně je čtyřboká hranolová věž s horní  sakristií a tzv. Špulířská kaple (1489–1506). Na protější straně, tedy napravo, se nachází osmiboká kamenná věžička s točitým schodištěm, která vybíhá 4,75 m nad střechu a je krytá 6 m vysokou jehlancovou střechou. Nachází se zde dva vchody do pravé lodi, zdobené hrotitými profilovanými portály. Na severní straně je umístěn jeden vstup a v západním průčelí hlavní lodi poslední, čtvrtý, dnešní hlavní portál z roku 1851.


Požár v roce 1801 zničil střechu, krovy, vnitřní zařízení, zřítila se klenba a roztavilo se všech sedm zvonů, které byly ve věži, vysoké 68 metrů. Po požáru byl kostel opraven v letech 1808-28 stavitelem Josefem Schafferem. Dnešní novogotický vybavení kostela pochází z 19. století, hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Viléma Kandlera je z roku 1856. V roce 1851 vznikl nový hlavní vchod prolomením velkého kulatého okna pod kruchtou. Křtitelnice je z červeného mramoru s reliéfy z roku 1525. V severní stěně presbytáře je mauzoleum Jáchyma z Hradce, z něhož je zachóvána jen renesační portálová architektura z roku 1570, barokní sochy sv.Petra a Pavla v nikách jsou ze 17.století.


Nejdříve byla postavena pravá boční loď, boční podélná zeď s pěti mohutnými opěrnými pilíři, na čelní straně obloženými kvádry, které ve výši oken přechází z čtyřbokého hranolu na pětiboký. Později byla postavena užší průčelná zeď s opěrákem a od ní dovnitř kostela vstupují pilíře střední lodi. V této fázi přišel pravděpodobně nový stavitel a zbudoval střední a levou loď. Stavba je méně hmotná, více článkovitá a zdobná.


Žebrové klenby bočních lodí jsou stejně vysoké a mají shodné i arkády, klenba střední lodi je mírně převyšuje. V západní části trojlodí je kruchta na dvou pilířích o třech arkádách, podklenuta hvězdicovou klenbou. V chóru a levé lodi jsou trojdílná okna s jednoduchým profilováním. V kryptě kostela pod presbytářem jsou uloženy ostatky pánů z Hradce a Slavatů.