Součástí mincovní reformy bylo uzavření malých mincoven roztroušených po celém Českém království a zavedení nové mince, tzv. pražského groše. Výroba této měny byla soustředěna do blízkosti nejbohatšího zdroje stříbra v zemi - do nově zřízené mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, která tak získala výsadní postavení v celém království. Z původní mincovny se dochovaly pouze tzv.šmitny v přízemí, jejichž průčelí zdobí erby měst, z nichž jsem byla ražba mincí přenesena.
Král Václav IV., který si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval, si Vlašský dvůr přizpůsobil potřebám panovnického sídla - nechal přistavět královský palác, jehož součástí byly jeho soukromé i reprezentativní prostory, a kapli sv. Václava, postavenou v patře nad královskou pokladnou a přístupnou arkádou z patra paláce a točitým schodištěm ze dvora. Polygon patrového arkýře, podepřený vysokým pětibokým soklem, zčásti zakrývají nárožní věžice postavené na čtverhranumuhutné římsy s typickými listovými konzolami. Vnitřní půdorys arkýře se rozchází s vnějším pláštěm.
Nová královská rezidence se stala místem konání důležitých dějinných událostí: v roce 1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský, v r. 1444 zde byl budoucí český král Jiří z Poděbrad zvolen nejvyšším hejtmanem východočeských landfrýdů a v r. 1448 zemským správcem, v roce 1471 zde byl mladičký polský princ Vladislav Jagellonský zvolen za českého krále. Později Vlašský dvůr postupně začal ztrácet na významu a další rozsáhlé a nákladné přestavby se dočkal až na konci 19. století pod vedením architekta Ludvíka Láblera. Novogotická rekonstrukce dala Vlašskému dvoru dnešní podobu a obnovila původní vznešenost, lesk a noblesu královského sídla.
Kamenná kašna v Kutné Hoře patří ke skvostům pozdní gotiky
Podle : Kol., Archtektura gotická
web města Kutná Hora