Sedmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší rozsáhlejší studie i drobnější informativní zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích sborník představilo ve čtvrtek 10. listopadu 2016 v 10 hodin v zasedacím sále NPÚ na Senovážném nám. 6 v Českých Budějovicích.

Publikace, do níž přispělo svými statěmi více než dvacet autorů, se právě objevuje na pultech českých knihkupců. Za zvýhodněnou cenu ji lze zakoupit v galerii NPÚ na Senovážném nám. 6 v Českých Budějovicích.


„Do úvodní části byly – jako již tradičně – zahrnuty texty dokumentující historii památkové péče v daném regionu,“ uvádí Martin Gaži, redaktor a jeden z autorů svazku, a dodává, „všímají si například těžkého boje o záchranu románského kostela sv. Mikuláše v boletickém vojenském prostoru. Fotografie jedné z nejstarších dochovaných staveb na jihu Čech pokryté nejen středověkými freskami, ale i ruskojazyčnými nápisy okupační armády, vedou k zamyšlení i nad znovu aktuálními souvislostmi.“ Až do časů první republiky sahají peripetie úsilí o uchování neporušeného obrazu prachatických hradeb, Jarmila Hansová zde zpřítomňuje příběh vytrvalého odboje prachatického kováře Franze Krebse proti úřadům, který je podobný chování některých dnešních investorů stojících proti zájmům památkové péče.


Další podrobnější studie se zabývají například židovským hřbitovem v Jistebnici na Táborsku. Autorka článku Iva Steinová říká: „Prostřednictvím náhrobků se dozvídáme o životě místní židovské komunity, jejích představitelích i židovském osídlení v blízkých lokalitách.“ Obsáhlejší texty se věnují také renesančním malbám v píseckém kostele sv. Václava, pozdně barokní výzdobě knihovních sálů a letního refektáře v klášteře Vyšší Brod či architektuře vznikající v Českém Krumlově za druhé světové války.

Nejrozsáhlejší text svazku poprvé komplexně vyhodnocuje stavebněhistorický průzkum letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě. „Formou 3D vizualizace je zde kupř. prezentována jeho podoba z konce 17. století,“ upřesňuje jeden z autorů Daniel Šnejd a pokračuje, „je významně odlišná od tvaru, který tato ojedinělá stavba získala přestavbou po půlstoletí své existence.“ Nové interpretace se dostalo i koncepci Prokyšových nástěnných maleb v jeho interiéru.

Další články se věnují památkám velmi odlišným i dobou svého vzniku, mimo jiné rozsáhlé revitalizaci areálu klášterů v Českém Krumlově, zahrnující velké množství průzkumů, stavebních úprav a restaurátorských zásahů, či architektonickému dílu českobudějovického architekta Bohumila Böhma. „Plavecký stadion v Českých Budějovicích, který navrhl, patří díky své technicky náročné konstrukci zavěšené lanové střechy ve tvaru paraboloidu ke špičce sportovních staveb u nás,“ uvádí Eva Erbanová z českobudějovického územního odborného pracoviště NPÚ. Sborník přináší informace i o průzkumu a opravě čimelické hrobky Vratislavů z Mitrovic, znaku schwarzenberské sekundogenitury v prvorepublikové grafické podobě od Břetislava Štorma či nálezu nacistické a komunistické nástěnné malby v jedné z budov českokrumlovského zámeckého areálu.

Informace zde najdou i ti, které zajímají nově prohlášené kulturní památky či úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských historických staveb a uměleckých děl (např. zámek Měšice u Tábora, dům Štěpánka Netolického v Třeboni, sgrafitová fasáda domu čp. 520 ve Slavonicích, kamenná kazatelna v Soběslavi či relikviář s ostatky sv. Hyppolita, světeckého patrona Jindřichova Hradce).

Turistickelisty.cz informovala Eva Neprašová, asistentka ředitele, NPÚ územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.