Výstava Aristokracie vkusu: Obrazárna zámku Rájec nad Svitavou

V Moravské galerii v Brně bude do 16. dubna k vidění výstava Aristokracie vkusu: Obrazárna zámku Rájec nad Svitavou a sběratelství knížat, která tematizuje mecenášství a sběratelství umění v životě šlechtického rodu Salm-Reifferscheidtů. Jejich velmi cenná umělecká sbírka, spravovaná Národním památkovým ústavem a Moravskou galerií v Brně, se v Moravské galerii představuje včetně domněle ztraceného obrazu Arnolda Böcklina zachycujícího dětskou podobiznu hraběte Karla.


U příslušníků šlechty se kladný vztah k umění a dobrý vkus obecně předpokládají, jak se však můžeme přesvědčit na konkrétních příkladech, mají výtvarné zájmy aristokracie mnoho vrstev a podob. Výstava představí sběratelství moravské větve starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů v období od roku 1763, kdy získávají panství Rájec na Moravě, až do závěru 19. století, kdy jejich sběratelská a objednavatelská činnost utichá. A to jednak prostřednictvím pestrého výběru významných či jinak pozoruhodných artefaktů, jednak pomocí dalších objektů (včetně trojrozměrných) a dokumentů umožňujících nahlédnout do zákulisí narůstání obrazových sbírek Salm-Reifferscheidtů a obecně přiblížit vztah jednotlivých členů rodiny k výtvarnému umění. Obsáhne rovněž některé další doprovodné jevy jako umělecký mecenát, amatérskou výtvarnou činnost a šlechtickou výtvarnou výchovu.


Umělecké sbírky zámku v Rájci nad Svitavou jsou unikátní nejen svým rozsahem a množstvím kvalitních uměleckých děl, ale také tím, že se na rozdíl od většiny podobných historických sbírkových souborů dochovaly do dnešních dnů takřka v úplnosti, a to včetně velkého množství archivních a dokumentačních materiálů. Vůbec poprvé bude v tomto rozsahu představena unikátní galerie raně romantického malířství s díly Petera Fendiho, Karla Russa, Ludwiga Ferdinanda Schnorra von Carolsfeld, Josefa von Führich a dalších, jež vznikala na objednávku přímo pro interiéry rájeckého zámku. Některá z nich přitom ve své době bezprostředně inspirovala literáty a hudebníky, třeba slavného hudebního skladatele Franze Schuberta. Výstava rovněž umožní symbolicky nahlédnout do salonu vynikající mecenášky Alžběty kněžny ze Salm-Reifferscheidtu, rozené princezny z Liechtensteinu, která ve druhé polovině 19. století podporovala a zaměstnávala celou řadu prvotřídních výtvarných umělců pocházejících z Rakouska, Německa či Norska (Heinrich von Angeli, Louis Gurlitt, Johan Martin Nielssen, Franz von Lenbach, Viktor Tilgner a další). S většinou z nich udržovali Salm-Reifferscheidtové přátelské kontakty a opakovaně je hostili na svých sídlech v Rájci a Blansku. Dokumentem jejich přátelství se slavným švýcarským malířem Arnoldem Böcklinem je vynikající dětská podobizna Karla starohraběte ze Salm-Reifferscheidtu, která vznikla v roce 1879 během pobytu rodiny ve Florencii a byla donedávna považovaná za ztracenou. Znovuobjevena byla až v průběhu příprav výstavy a po provedeném restaurování bude zřejmě prezentována poprvé od jejího prvního představení veřejnosti ve Vídni v roce 1880.


Výstavní projekt přibližuje způsoby, jakými se příslušníci aristokracie vztahovali k výtvarnému umění na konci období baroka a zejména proměny těchto vztahů v průběhu 19. století, v období nástupu moderní doby, kdy šlechta postupně ztrácela svoje výlučné sociální a ekonomické postavení. Přístupy jednotlivých členů rodu Salm-Reifferscheidtů k výtvarnému umění mají totiž zároveň obecnější výpovědní hodnotu, neboť analogické příklady nalezneme u mnoha dalších aristokratických rodin, stejně jako časové proměny jejich vztahu k umění a umělcům lze v tomto období sledovat napříč celou společností.

Výstava se koná v hlavním výstavním prostoru galerie v Místodržitelském paláci na Moravském náměstí. Přístupná je od středy do neděle od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek je otevírací doba mimořádně prodloužena do 19 hodin.

Výstavu doprovází obsáhlá publikace Aristokracie ducha a vkusu. Zámecká obrazárna Salm-Reifferscheidtů.