Národní muzeum zve všechny nadšené cestovatele do Náprstkova muzea, v jehož prostorách se otevře nová výstava Lovci lebek prezentující předměty z exotického ostrova Nová Guinea. Ten byl po dlouhou dobu opředen mnoha mýty a tajemstvími a je často spojován s děsivými praktikami, jakými jsou lov hlav nebo kanibalismus.
V úvodní části výstavy se návštěvníci ocitnou na současném ostrově, jenž je svým způsobem života velmi odlišný od toho minulého. Budou mít možnost prohlédnout si řadu předmětů, které jsou turistům nabízeny nejen na místních trzích a jejichž výroba má dlouhou tradici – patří mezi ně například síťové tašky zvané bilum, které sloužily jak k přepravě rozmanitých předmětů, tak k ukládání dětí ke spánku či uchovávání ostatků předků, bubny či penisová pouzdra.
Koloniální minulost Nové Guineje přibližuje druhý celek výstavy. Ačkoliv je tento tropický ostrov domovem několika set etnických skupin, mnohé z nich zůstávaly v izolaci ještě ve 20. století. Přestože Evropané spatřili břehy ostrova již v 16. století, jeho vnitrozemí zůstávalo ještě dlouhou dobu neprozkoumáno. Důvodem byl těžko prostupný terén, ale i obyvatelé, kteří příchodu kolonizátorů vzdorovali. Ani dnes není možné vyloučit, že tam dosud existují nekontaktované skupiny. První setkání domorodců s Evropany byla více než rozpačitá, místní lidé si vysvětlovali bělochy jako navrátivší se zesnulé předky či mocné duchy a bohy. To provázelo četné ozbrojené střety, které na výstavě reprezentují především sekery, štíty, luky a šípy nebo válečné palice.
S hlavními rysy tradičních novoguinejských kultur seznamuje další oddíl – ukazuje tamější způsob života, bydlení, pěstitelské postupy, pracovní nástroje, oděvy, předměty denní potřeby či tělesné ozdoby. K vidění jsou tak například ozdoby do nosu nebo různé typy platidel.
Velká část výstavy se věnuje také náboženským představám a rituálům, které zastupují předměty spojené s náboženskými kulty, kulty mrtvých, jamů a posvátných fléten. Za pozornost zde stojí především domodelované tváře předků na jejich lebkách. Jeden celek je věnován skupině Asmat, jež se proslavila nejen unikátním uměleckým projevem, ale také vešla ve známost praktikováním lovu lebek a kanibalismu.
V závěrečné části se výstava vrací zpět do současnosti a představuje výsledky práce českých vědců, cestovatelů a umělců, kteří alespoň částečně spojili svůj život s Novou Guineou. K vidění jsou například ukázky práce entomologů vedených Vojtěchem Novotným, umělců Lukáše Rittsteina a Barbory Šlapetové či fotografie pořízené zpěvákem Danem Bártou.
Podle webu NM v Praze
V úvodní části výstavy se návštěvníci ocitnou na současném ostrově, jenž je svým způsobem života velmi odlišný od toho minulého. Budou mít možnost prohlédnout si řadu předmětů, které jsou turistům nabízeny nejen na místních trzích a jejichž výroba má dlouhou tradici – patří mezi ně například síťové tašky zvané bilum, které sloužily jak k přepravě rozmanitých předmětů, tak k ukládání dětí ke spánku či uchovávání ostatků předků, bubny či penisová pouzdra.
Závěsný hák v podobě mužské postavy
Koloniální minulost Nové Guineje přibližuje druhý celek výstavy. Ačkoliv je tento tropický ostrov domovem několika set etnických skupin, mnohé z nich zůstávaly v izolaci ještě ve 20. století. Přestože Evropané spatřili břehy ostrova již v 16. století, jeho vnitrozemí zůstávalo ještě dlouhou dobu neprozkoumáno. Důvodem byl těžko prostupný terén, ale i obyvatelé, kteří příchodu kolonizátorů vzdorovali. Ani dnes není možné vyloučit, že tam dosud existují nekontaktované skupiny. První setkání domorodců s Evropany byla více než rozpačitá, místní lidé si vysvětlovali bělochy jako navrátivší se zesnulé předky či mocné duchy a bohy. To provázelo četné ozbrojené střety, které na výstavě reprezentují především sekery, štíty, luky a šípy nebo válečné palice.
S hlavními rysy tradičních novoguinejských kultur seznamuje další oddíl – ukazuje tamější způsob života, bydlení, pěstitelské postupy, pracovní nástroje, oděvy, předměty denní potřeby či tělesné ozdoby. K vidění jsou tak například ozdoby do nosu nebo různé typy platidel.
Obřadní kostým jipae se nosí při ceremoniálu, při kterém se oslavuje přechod zesnulého do světa duchů.
Velká část výstavy se věnuje také náboženským představám a rituálům, které zastupují předměty spojené s náboženskými kulty, kulty mrtvých, jamů a posvátných fléten. Za pozornost zde stojí především domodelované tváře předků na jejich lebkách. Jeden celek je věnován skupině Asmat, jež se proslavila nejen unikátním uměleckým projevem, ale také vešla ve známost praktikováním lovu lebek a kanibalismu.
V závěrečné části se výstava vrací zpět do současnosti a představuje výsledky práce českých vědců, cestovatelů a umělců, kteří alespoň částečně spojili svůj život s Novou Guineou. K vidění jsou například ukázky práce entomologů vedených Vojtěchem Novotným, umělců Lukáše Rittsteina a Barbory Šlapetové či fotografie pořízené zpěvákem Danem Bártou.
Podle webu NM v Praze
(lh,turistickelisty.cz,foto NM)
