Městské muzeum v Bechyni pořádá od 6.8. výstavu obrazů Jaroslava Kolihy, rodáka z místního regionu. Muzeum ve spolupráci s rodinou zesnulého autora představí část cyklu věnovaného Bechyni a okolí, další práce a také architektonické realizace. Výstava potrvá v galerii muzea do 30.9.
Jaroslav Koliha, český malíř ,ocházel z Dobronic u Bechyně. Jeho otec, raněný v době první světové války, zemřel roku 1930 ve věku 34 let. Matka se se třemi dětmi odstěhovala do nedaleké Bechyně.
Po absolvování reálného gymnázia v Táboře, kde učil výtvarné umění prof. Jindřich Schenk, zamířil na pražskou ČVUT, kde studoval u Cyrila Boudy, Karla Lidického a Martina Salcmanna, za svého učitele považoval také Salcmannova asistenta Jana Smetanu. Na výtvarnou scénu vstupoval na začátku 50. let 20. století, v době vrcholícího socialistického realismu. Realismus Jaroslava Kolihy měl ale od počátku punc expresionistického projevu, který kontrastoval s melancholií krajinných motivů. Přijal nabídku prof. Aloise Fišárka do Textilní tvorby (později ÚBOK), odkud pro politické neshody v roce 1952 odešel a vrátil se do Bechyně, kde měl tvůrčí zázemí a kde nacházel témata pro svou tvorbu. Působil také na Střední keramické škole v Bechyni. V té době se oženil s Evou Dobešovou, jeho žena se později stala významnou lékařkou, rentgenoložkou - Doc. MUDr. Eva Kolihová, Csc.
V polovině 60. let začala jeho spolupráce na architektonických realizacích s Ing. arch. Antonínem Malcem a keramikem Antonínem Škodou (pošta v Českých Budějovicích, kulturní dům v Sezimově Ústí, spořitelna a divadlo v Táboře). V malbě postupně stále více tíhl k symbolickým metaforám, díky čemuž byl obviňován z formalismu.
V polovině 60. let tak ne vlastní vinnou zmizel z oficiálních výstav. Těžiště jeho tvorby tvoří olejomalby a pastely. Tematicky zůstala jeho celoživotní doménou krajina jižních Čech, postupně přetavená v symbolickou zkratku forem. Hledal především výraz, zhuštění dojmů, esenci prožitku. Po nucené výstavní pauze se na výtvarnou scénu vrátil v roce 1990, kdy mu bylo 66 let a své celoživotní dílo představil na úspěšné výstavě v Českých Budějovicích. Následovalo několik dalších výstav, naposledy v roce 2004 k jeho osmdesátinám.
Turistickélisty.cz informovala Mgr.Jana Janáčková, Městské muzeum Bechyně
.Jaroslav Koliha, český malíř ,ocházel z Dobronic u Bechyně. Jeho otec, raněný v době první světové války, zemřel roku 1930 ve věku 34 let. Matka se se třemi dětmi odstěhovala do nedaleké Bechyně.
Po absolvování reálného gymnázia v Táboře, kde učil výtvarné umění prof. Jindřich Schenk, zamířil na pražskou ČVUT, kde studoval u Cyrila Boudy, Karla Lidického a Martina Salcmanna, za svého učitele považoval také Salcmannova asistenta Jana Smetanu. Na výtvarnou scénu vstupoval na začátku 50. let 20. století, v době vrcholícího socialistického realismu. Realismus Jaroslava Kolihy měl ale od počátku punc expresionistického projevu, který kontrastoval s melancholií krajinných motivů. Přijal nabídku prof. Aloise Fišárka do Textilní tvorby (později ÚBOK), odkud pro politické neshody v roce 1952 odešel a vrátil se do Bechyně, kde měl tvůrčí zázemí a kde nacházel témata pro svou tvorbu. Působil také na Střední keramické škole v Bechyni. V té době se oženil s Evou Dobešovou, jeho žena se později stala významnou lékařkou, rentgenoložkou - Doc. MUDr. Eva Kolihová, Csc.
V polovině 60. let začala jeho spolupráce na architektonických realizacích s Ing. arch. Antonínem Malcem a keramikem Antonínem Škodou (pošta v Českých Budějovicích, kulturní dům v Sezimově Ústí, spořitelna a divadlo v Táboře). V malbě postupně stále více tíhl k symbolickým metaforám, díky čemuž byl obviňován z formalismu.
V polovině 60. let tak ne vlastní vinnou zmizel z oficiálních výstav. Těžiště jeho tvorby tvoří olejomalby a pastely. Tematicky zůstala jeho celoživotní doménou krajina jižních Čech, postupně přetavená v symbolickou zkratku forem. Hledal především výraz, zhuštění dojmů, esenci prožitku. Po nucené výstavní pauze se na výtvarnou scénu vrátil v roce 1990, kdy mu bylo 66 let a své celoživotní dílo představil na úspěšné výstavě v Českých Budějovicích. Následovalo několik dalších výstav, naposledy v roce 2004 k jeho osmdesátinám.
Turistickélisty.cz informovala Mgr.Jana Janáčková, Městské muzeum Bechyně
(lh,turistickelisty.cz,foto Městské muzeum Bechyně)
