Výstava představuje v reprezentativním průřezu Kremličkovo malířské dílo, charakterizované prolínáním figurálních motivů s krajinomalbou. Jádro expozice se odvíjí od děl nacházejících se ve sbírce pořadatelské instituce, které obohacují téměř čtyři desítky obrazů zapůjčených z předních sbírkových institucí v čele s Národní galerií v Praze, Moravskou galerií v Brně či Západočeskou galerií v Plzni. Vnějším impulsem k uspořádání výstavy se stala také skutečnost, že ve Zlíně se Kremličkova samostatná výstava konala naposledy před padesáti lety.
Na výstavě jsou zastoupeny Kremličkovy práce ze všech etap jeho tvůrčí činnosti. Nejranější tvorbu prezentují žánrové postavy z pražského i venkovského prostředí, které autor vytvářel pod vlivem akademického studia u Hanuše Schwaigra (1907-1910). Vrcholná tvůrčí perioda, uvozená rokem 1915, zahrnuje řadu virtuózních variací ženských postav. Procházejí umělcovými obrazy s náměty tanečnic, myček a zejména toalet, které zpodobují upravující se či osušující se nahé ženy v uzavřené místnosti. Důležité těžiště vrcholného díla v expozici spoluutváří krajinářská tvorba. Vycházela z bezprostředních zážitků získávaných na různých místech rodné země, ale také během oblíbených zahraničních cest. Její proměnlivé pojetí sahá od teskně laděných krajinných celků v mnoha odstínech zelené až po jasné zářivé tóny maleb inspirovaných pobytem v Itálii. Výstava rovněž přiblíží Kremličku jako vynikajícího portrétistu, jenž pracoval na reprezentativních zakázkách od soukromých osob, ale i státních institucí.
Podle webu Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně