Obnovu vrchnostenské okrasné zahrady pod hradem Pernštejn zahájili předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Unikátní architektonický komplex středověkého hradu, doplněný nejprve v baroku a posléze na přelomu 18. a 19. století souborem zahrad, se s přispěním evropských peněz vrátí do vrcholné podoby z doby před dvěma sty lety.

„Nejčastěji pěstovaným stromem byla hrušeň – a právě hruška, ovoce králů, se stane symbolem obnovené zahrady,“ doplnila generální ředitelka NPÚ.

Spolu s revitalizací areálu hradního parku a lesoparku dojde také k renovaci architektonických prvků parku a obnově původních cest a schodišť, vyhlídkových rondelů a teras, dále pak k obnově saly terreny, bazénu s fontánou u amfiteátru, poustevny, obelisku, kenotafu či bastionu. Stavebních a restaurátorských prací se dočká i čínský pavilon či historické oplocení parku z 18. století. Dojde také k opětovnému vybudování vodních rozvodů pro bazény, vodotrysk a haltýř.


„Zahrada, rozkládající se na jihozápadním svahu strmého hradního kopce a v údolní nivě pod ním, je rozsahem sice malá, ale svým pojetím, obsahem a umístěním naprosto mimořádná a má šanci přilákat nové návštěvníky, na které budou čekat kvalitnější služby i zázemí,“ upozorňuje generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Pro návštěvníky budou připraveny komentované prohlídky i venkovní kavárna. Nový prohlídkový okruh zahradou nabídne návštěvníkům možnost samostatné nebo komentované prohlídky. V zahradě budou možnosti procházek různé náročnosti včetně části přístupné lidem s omezenou mobilitou. „V původně užitkové části zahrady bude umístěna expozice prezentující obnovené dílo zahradního umění se zaměřením na smyslové vnímání zahrady včetně jejího haptického modelu,“ dodala Naďa Goryczková. Ke zlepšení standardu poskytovaných služeb přispěje i nová venkovní kavárna na terase s vyhlídkou..

Pernštejn navštívilo v roce 2016 více než 114 tisíc návštěvníků. „Přestože Pernštejn patří k nejlépe dochovaným památkám u nás, jeho potenciál ukrytý v přilehlém parku a zahradách byl po dlouhá desetiletí opomíjen,“ řekl ministr kultury Daniel Herman. Národní památkový ústav uspěl s projektem za téměř 117,5 milionu korun v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, projekt Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada bude z 85 procent financován z prostředků Evropské unie.

K vrcholným parkovým úpravám došlo na Perštejně po roce 1797, kdy panství koupil významný státní úředník baron Ignác Schrӧffel z Mannsberku. Pozůstatky barokní zahrady začlenil do sentimentálního krajinářského parku, který doplnil drobnými stavbami (poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple či vodopád). Inspirací mu byly tzv. angločínské zahrady zakládané ve druhé polovině 18. století ve francouzském prostředí.

Pernštejnské zahrady nechal osazovat různými domácími odrůdami tvarovaných ovocných stromů sesazovaných do obrazců. Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů a rozsáhlý a pestrý sortiment exotických rostlin pěstovaných ve sklenících.

Tvůrčí rozlet přerušila Schrӧfflova smrt v roce 1805. Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo už jen na údržbu zahrad. Po pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století byla velká část přeměněna na zahradnictví. Když po roce 1945 přešel hrad do vlastnictví státu, zahrady nepatřily k zpřístupněným částem hradního areálu a postupně chátraly a zarůstaly náletovou zelení.