Již kolem roku 1510 uskutečnil tehdejší majitel tvrze a současně hejtman pražského hradu Záviš Sulka z Hrádku první novověkou přestavbu, během níž v objektu severovýchodní nárožní věže vznikl pozoruhodný raně renesanční prostorový soubor, který se skládá z rozlehlé plochostropé síně a přilehlé klenuté komory.
Tato část zámku byla osvětlena rozměrnými obdélnými okny s kamennými dělícími kříži, jejichž profilovaná ostění člení plastický ornamentální dekor. Dá se předpokládat, že Záviš Sulka z Hrádku získal pro úpravu tvrze nepoužité architektonické články z probíhající Rejtovy přestavby královského paláce na Pražském hradě. Sulkovu přestavbu tvrze lze hodnotit jako jeden z nejstarších raně renesančních projevů renesančního stavitelství na středočeském území.
Další novověká přestavba zámku následovala patrně za vlastnictví Jiřího Voděradského z Hrušova, který Suchdol získal v roce 1571. Tato vrcholně renesační úprava se dotkla zejména východního obytného křídla, jehož průčelí, členěné obdélnými okenními otvory a nezachovalým arkýřem, získalo psaníčkovou sgrafitovou rustiku s ornamentálními paspartami.
Současně bylo založeno jižní křídlo, které zámeckou budovu zformovalo do podoby uzavřeného kvadratického bloku. Tato část stavby, obsahující dva reprezentační sály, však byla dokončena až v rámci raně barokních úprav ve třetí čtvrtině 17.století.
Nepříznivě se na stavu zámku podepsalo zřízení cukrovaru, který byl v jeho budovách provozován v letech 1839-75. Po zrušení cukrovaru byl zámek používán již jen jako sýpka a skladiště. Tehdy byl přestavěn interiér jihozápadního křídla a odstraněny spojovací pavlače v nádvoří. Budova byla zastřešena dnešní nízkou valbovou střechou.
Na konci 90. let 19. století byla stržena severozápadní hradba a při ní stojící hospodářské budovy. V jejich místech, ale zčásti i na zasypaném příkopu, byla postavena budova kravína, do jejíž nádvorní části byla pojata část gotické zazděné arkády, která byla ponechána z původní hospodářské budovy. Současně byla zrušena střecha a klenby v bráně a přilehlé stáji a byly zde bez využití ponechány jen obvodové zdi.
Na skalnatém ostrohu nad potokem Vrchlice se vypíná tvrz Malešov u Kutné Hory
Podle : Kol., Renesance na Kolínsku
Kol., Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž