Ohlédnutím za usilovnou a systematickou prací prvního vědeckého pracovníka Slováckého muzea, nestora československé etnografie. Pohledem na autora monografií Luhačovské Zálesí a Podunajská dedina v Československu. A také exkurzí do zákulisí badatelské pracovny a na archiválie z etnografických sbírek Slováckého muzea se zanedlouho stane nová výstava s názvem Antonín Václavík: Zrnko k zrnečku… Otevření výstavy v malém sále Slováckého muzea proběhne ve čtvrtek 19. května a potrvá do neděle 10. července 2016.Výstava je realizovaná ve spolupráci s Múzeem kultúry Chorvátov na Slovensku – Slovenským národným múzeem. Stane se také připomenutím 125. výročí narození Antonína Václavíka.
„Antonín Václavík bude bezesporu představen jako osobnost i nadčasově smýšlející vědec. Velkou měrou se zasadil o etablování etnografie jako vědního oboru a také svou usilovnou činností obohatil sbírkový fond řady muzeí na Moravě i na Slovensku,“ představuje Gabriela Směřičková, etnografka Slováckého muzea při dokončovacích pracích nové výstavy.
Příprava výstavy
Václavík v uherskohradišťském muzeu působil od roku 1940 do roku 1945. Jeho hlavním cílem bylo vybudovat regionální muzeum na základě bohatého muzejního fondu, utříděných sbírek, jejich podrobné vědecké zpracování a zveřejnění v odborných publikacích. „Díky svým odborným znalostem a dlouholetým zkušenostem začal Václavík po svém příchodu nejprve zpracovávat původní muzejní sbírku, a poté i nově získané předměty. Zavedl první evidenční knihu, do níž byly zapisovány předměty z textilu a ze dřeva s jejich přesným popisem, rozměry, datováním a údajem o lokalitě,“ řekla Gabriela Směřičková, která zdůraznila, že v letech 1940 a 1941 bylo zpracováno evidencí 3 691 kusů sbírkových předmětů. „Mezi nově získanými akvizicemi jsou i ty, které Václavík získal sám pro muzeum darem nebo koupí. A právě jím získané rukávce, kordulky, leknice, úvodnice či šátky především z luhačovického Zálesí můžete na výstavě obdivovat.“
K nejvzácnějším a velmi ojediněle vystavovaným předmětům budou patřit také kraslice, které jsou součástí velmi unikátní sbírky čítající 1 300 kusů. Tuto kolekci získal Antonín Václavík za svého působení ve Slováckém muzeu díky velké dotazníkové akci. „Podrobně vypracovaný dotazník, který obsahoval i návod, jak kraslice označit, popsat a do muzea bezpečně doručit, rozeslal do 223 měst a obcí,“ poukazuje Směřičková na velmi sofistikovaně připravený plán při sběru kraslic. „Zajímavé je, že velké množství informací z dotazníků neopisoval, ale vystřihoval, o čemž svědčí vystřižené pasáže z dochovaných rukopisů dotazníků v archivu Slováckého muzea, a tak vznikala jeho kniha Výroční obyčeje a lidové umění,“ dodala.
Od počátku evidování sbírkových předmětů byla laťka přehlednosti nastavena právě Václavíkem na maximální možnou mez. „Pro nás etnografy je Václavík persona a vědátor par excellence. Když totiž dnes eviduji nový 39tisící předmět do již devítileté přírůstkové knihy, která nepostrádá nejdůležitější údaje, uvědomuji si, že ty první dvě začal psát právě on. Nebýt správného nastavení na začátku, nebyla by evidence předmětů tak precizní,“ uvedla Směřičková v závěru.
Kromě sbírkových předmětů můžete vidět také pracovnu pana profesora vyzdobenou keramikou, vybavenou odbornou literaturou či rozepsanou evidenční knihou. Ta vám napoví, díky čemu mohou dnešní etnografové na práci Antonína Václavíka navazovat. O práci etnografů se mohou dozvědět více i děti v připravených programech, které budou probíhat po celou dobu výstavy.
Turistickélisty.cz informoval Pavel Princ, Slovácké muzeum.
Plakát k výstavě
„Antonín Václavík bude bezesporu představen jako osobnost i nadčasově smýšlející vědec. Velkou měrou se zasadil o etablování etnografie jako vědního oboru a také svou usilovnou činností obohatil sbírkový fond řady muzeí na Moravě i na Slovensku,“ představuje Gabriela Směřičková, etnografka Slováckého muzea při dokončovacích pracích nové výstavy.
Václavík v uherskohradišťském muzeu působil od roku 1940 do roku 1945. Jeho hlavním cílem bylo vybudovat regionální muzeum na základě bohatého muzejního fondu, utříděných sbírek, jejich podrobné vědecké zpracování a zveřejnění v odborných publikacích. „Díky svým odborným znalostem a dlouholetým zkušenostem začal Václavík po svém příchodu nejprve zpracovávat původní muzejní sbírku, a poté i nově získané předměty. Zavedl první evidenční knihu, do níž byly zapisovány předměty z textilu a ze dřeva s jejich přesným popisem, rozměry, datováním a údajem o lokalitě,“ řekla Gabriela Směřičková, která zdůraznila, že v letech 1940 a 1941 bylo zpracováno evidencí 3 691 kusů sbírkových předmětů. „Mezi nově získanými akvizicemi jsou i ty, které Václavík získal sám pro muzeum darem nebo koupí. A právě jím získané rukávce, kordulky, leknice, úvodnice či šátky především z luhačovického Zálesí můžete na výstavě obdivovat.“
Kraslice na výstavě
K nejvzácnějším a velmi ojediněle vystavovaným předmětům budou patřit také kraslice, které jsou součástí velmi unikátní sbírky čítající 1 300 kusů. Tuto kolekci získal Antonín Václavík za svého působení ve Slováckém muzeu díky velké dotazníkové akci. „Podrobně vypracovaný dotazník, který obsahoval i návod, jak kraslice označit, popsat a do muzea bezpečně doručit, rozeslal do 223 měst a obcí,“ poukazuje Směřičková na velmi sofistikovaně připravený plán při sběru kraslic. „Zajímavé je, že velké množství informací z dotazníků neopisoval, ale vystřihoval, o čemž svědčí vystřižené pasáže z dochovaných rukopisů dotazníků v archivu Slováckého muzea, a tak vznikala jeho kniha Výroční obyčeje a lidové umění,“ dodala.
Od počátku evidování sbírkových předmětů byla laťka přehlednosti nastavena právě Václavíkem na maximální možnou mez. „Pro nás etnografy je Václavík persona a vědátor par excellence. Když totiž dnes eviduji nový 39tisící předmět do již devítileté přírůstkové knihy, která nepostrádá nejdůležitější údaje, uvědomuji si, že ty první dvě začal psát právě on. Nebýt správného nastavení na začátku, nebyla by evidence předmětů tak precizní,“ uvedla Směřičková v závěru.
Kromě sbírkových předmětů můžete vidět také pracovnu pana profesora vyzdobenou keramikou, vybavenou odbornou literaturou či rozepsanou evidenční knihou. Ta vám napoví, díky čemu mohou dnešní etnografové na práci Antonína Václavíka navazovat. O práci etnografů se mohou dozvědět více i děti v připravených programech, které budou probíhat po celou dobu výstavy.
Turistickélisty.cz informoval Pavel Princ, Slovácké muzeum.
(lh,turistickelisty.cz,foto Slovácké muzeum)
