Klementinum bylo jezuity vystavěno postupně jako kolej, která byla založena roku 1556 na podnět krále Ferdinanda I. Habsburského. Koncem devatenáctého století, v době z které je naše fotografie, se využívalo z části jako seminář, z části k přednáškám filosofické fakulty pražské university české i německé.
Budova sama zaujímá veliký komplex mezi ulicí Křižovnickou, Platnéřskou, Mariánským náměstím, uličkou Seminářskou a Karlovou, uvnitř má šest dvorů, dva kostely a dvě kaple. Na naší fotografii je průčelí kostela sv. Salvátora s dlouhou fasádou Klementina do ulice Křižovnické. Seminářský kostel sv. Salvátora je první větší stavba jezuitského řádu v Praze, postavená ke konci XVI. století. Z náměstí Křižovnického působí mohutná budova dojmem nejhezčím. Pěkný pohled je dokreslen protějším Křížovnickým kostelem, po levé straně obrazu, slavnou stavbou pozdní renesance.
Klementinum
V Klementinu vedle arcibiskupského semináře a arcibiskupské knihtiskárny byla také universitní knihovna s 200 000 svazky, založená roku 1560 jezuitou Hurtadem Perezou a později velkými dary hodně rozšířená, zejména Ferdinandem II., který r. 1622 odevzdal jezuitům vzácnou universitní knihovnu, založenou Karlem IV. Zajímavý je knihovní sál, vystavěný jezuity a ozdobený zlatem, mramorem a nádhernými malbami od Jana Hiebela. Nachází se zde také stará zeměkoule, na které je v saharská poušti zobrazeno množství měst.
Před zrušením řádu jezuitského v roce 1773 jezuité knihovnu odstěhovali, nicméně zachovalo se tam i tak mnoho vzácných děl, listin a rukopisů, díky spojení knihoven zrušených zemských klášterů. Je to základ dnešní Národní knihovny založené v roce 1781. Ta dnes využívá většiny prostor v Klementinu a areál (kromě kostelů) také spravuje.
Klementinum má dějinný význam pro rozvoj humanitních a přírodních věd, zejména matematiky a astronomie. Do roku 1938 sídlila ve zdejší Astronomické věži hvězdárna, do začátku 20. století prakticky jediná významná u nás. S astronomií jsou spjatá i zdejší meteorologická pozorování, která zde začala v polovině 18. století a systematicky jsou zaznamenávána od roku 1775, což je nejdelší souvislá řada pozorování ve střední Evropě.
Budova sama zaujímá veliký komplex mezi ulicí Křižovnickou, Platnéřskou, Mariánským náměstím, uličkou Seminářskou a Karlovou, uvnitř má šest dvorů, dva kostely a dvě kaple. Na naší fotografii je průčelí kostela sv. Salvátora s dlouhou fasádou Klementina do ulice Křižovnické. Seminářský kostel sv. Salvátora je první větší stavba jezuitského řádu v Praze, postavená ke konci XVI. století. Z náměstí Křižovnického působí mohutná budova dojmem nejhezčím. Pěkný pohled je dokreslen protějším Křížovnickým kostelem, po levé straně obrazu, slavnou stavbou pozdní renesance.
V Klementinu vedle arcibiskupského semináře a arcibiskupské knihtiskárny byla také universitní knihovna s 200 000 svazky, založená roku 1560 jezuitou Hurtadem Perezou a později velkými dary hodně rozšířená, zejména Ferdinandem II., který r. 1622 odevzdal jezuitům vzácnou universitní knihovnu, založenou Karlem IV. Zajímavý je knihovní sál, vystavěný jezuity a ozdobený zlatem, mramorem a nádhernými malbami od Jana Hiebela. Nachází se zde také stará zeměkoule, na které je v saharská poušti zobrazeno množství měst.
Před zrušením řádu jezuitského v roce 1773 jezuité knihovnu odstěhovali, nicméně zachovalo se tam i tak mnoho vzácných děl, listin a rukopisů, díky spojení knihoven zrušených zemských klášterů. Je to základ dnešní Národní knihovny založené v roce 1781. Ta dnes využívá většiny prostor v Klementinu a areál (kromě kostelů) také spravuje.
Klementinum má dějinný význam pro rozvoj humanitních a přírodních věd, zejména matematiky a astronomie. Do roku 1938 sídlila ve zdejší Astronomické věži hvězdárna, do začátku 20. století prakticky jediná významná u nás. S astronomií jsou spjatá i zdejší meteorologická pozorování, která zde začala v polovině 18. století a systematicky jsou zaznamenávána od roku 1775, což je nejdelší souvislá řada pozorování ve střední Evropě.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
