Právo várečné udělil 260 plzeňským občanům již Václav II. v roce 1295. Z roku 1307 pochází zmínka o pivovaru, který Wolfram Zwinilinger odkázal katedrále svatého Bartoloměje. Ve 14. století pak mohli vařit a prodávat pivo všichni měšťané.
V roce 1501 je poprvé zmíněn městský pivovar. Kvalita vyráběného moku však silně kolísala a v únoru 1838 dokonce nechali radní vylít 36 sudů piva pro jeho „neschopnost požití a zdraví škodlivost“. Tato neblahá skutečnost vedla k tomu, že 2. ledna 1839 vzešlo z měšťanské schůze rozhodnutí o výstavbě pivovaru. Stavba započala 15. září téhož roku pod vedením Martina Stelzera. O tři roky později byl nový Měšťanský pivovar Plzeň (Bürgerliches Brauhaus) dokončen.
Pivovar měl vařit pivo bavorského typu, k čemuž byl z Bavor přizván a zaměstnán jako sládek Josef Groll. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Naražena byla 11. listopadu a i když nedopadla úplně podle očekávání, sklidila veliký úspěch.
Pivovar založený v roce 1842 nebyl velký. V prvním roce se uvařilo jen 3657 hektolitrů.V roce 1870 se ale mohl měšťanský pivovar honosit již výrobou přes 100 000 hektolitrů, aby po stálém stoupání dospěl na konci devatenáctého století k úhlednému množství bezmála 650 000 hektolitrů, které ročně všemi směry do světa posílal. Na tomto odbytu měly mimo Čechy podíl nejen veškeré země evropské, nýbrž i nejvzdálenější zámořské krajiny. Mohli jste cestovat na rovník či k severní točně, dát se oceánem Atlantickým nebo Tichým a mohli jste být ubezpečeni, že se všude setkáte s tímto dobrým a milým známým z Plzně.
Místní podmínky, jež se nedají napodobiti ani přenášet, činí jakost plzeňského piva nedostižitelnou. Náš obrázek z konce devatenáctého století představuje dvůr, po jehož levé straně vidíme starší i nové varny, v nichž je umístěno13 pánví o 100 hektolitrech a ústřední kotelnu. Po pravé straně je pak výpravna čili po pivovarsku »výstav«, odkud pivo je na povrch dopravované ze sklepů, nakládá se do železničních vozů, kterých měl pivovar v majetku 200. Vidíme jen část celé rozlohy měšťanského pivovaru. Celková plocha v té době byla téměř 550 000 čtverečních metrů a stály na ní velkolepě zařízené sladovny se sýpkami, v nichž bylo možno umístit velké množství sladu a ječmene, dále pak chladírny, spilky, strojovny, zimotvorné stroje, rozsáhlé bednárny, skladiště a různé poboční budovy. Celkem zde bylo zaměstnáno, v různých provozech,téměř 700 dělníků.
.
V roce 1501 je poprvé zmíněn městský pivovar. Kvalita vyráběného moku však silně kolísala a v únoru 1838 dokonce nechali radní vylít 36 sudů piva pro jeho „neschopnost požití a zdraví škodlivost“. Tato neblahá skutečnost vedla k tomu, že 2. ledna 1839 vzešlo z měšťanské schůze rozhodnutí o výstavbě pivovaru. Stavba započala 15. září téhož roku pod vedením Martina Stelzera. O tři roky později byl nový Měšťanský pivovar Plzeň (Bürgerliches Brauhaus) dokončen.
Pivovar měl vařit pivo bavorského typu, k čemuž byl z Bavor přizván a zaměstnán jako sládek Josef Groll. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Naražena byla 11. listopadu a i když nedopadla úplně podle očekávání, sklidila veliký úspěch.
Pivovar založený v roce 1842 nebyl velký. V prvním roce se uvařilo jen 3657 hektolitrů.V roce 1870 se ale mohl měšťanský pivovar honosit již výrobou přes 100 000 hektolitrů, aby po stálém stoupání dospěl na konci devatenáctého století k úhlednému množství bezmála 650 000 hektolitrů, které ročně všemi směry do světa posílal. Na tomto odbytu měly mimo Čechy podíl nejen veškeré země evropské, nýbrž i nejvzdálenější zámořské krajiny. Mohli jste cestovat na rovník či k severní točně, dát se oceánem Atlantickým nebo Tichým a mohli jste být ubezpečeni, že se všude setkáte s tímto dobrým a milým známým z Plzně.
Místní podmínky, jež se nedají napodobiti ani přenášet, činí jakost plzeňského piva nedostižitelnou. Náš obrázek z konce devatenáctého století představuje dvůr, po jehož levé straně vidíme starší i nové varny, v nichž je umístěno13 pánví o 100 hektolitrech a ústřední kotelnu. Po pravé straně je pak výpravna čili po pivovarsku »výstav«, odkud pivo je na povrch dopravované ze sklepů, nakládá se do železničních vozů, kterých měl pivovar v majetku 200. Vidíme jen část celé rozlohy měšťanského pivovaru. Celková plocha v té době byla téměř 550 000 čtverečních metrů a stály na ní velkolepě zařízené sladovny se sýpkami, v nichž bylo možno umístit velké množství sladu a ječmene, dále pak chladírny, spilky, strojovny, zimotvorné stroje, rozsáhlé bednárny, skladiště a různé poboční budovy. Celkem zde bylo zaměstnáno, v různých provozech,téměř 700 dělníků.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
.
Email
Tisk
