V klíně krásných rozlehlých hvozdů, po obou březích klikatící se říčky Teplé, terasovitě se pnou budovy světových lázní Karlovarských. Teplé jejichprameny zajisté již byly známy starým Sedličanům, ač toto okolí se připomíná teprve v listu krále Jana, jímž r. 1325 část královské obory Loketské, až sem se prostírající, dal v manství Kojatovi z Otovic.
Již tehdy tu asi bydleli lidé, ale vlastní dějiny Karlových Varů začínají teprve okolo r. 1350, když si tu postavil Karel IV. hrádek a osadu okolo něho vytvořenou vyzdvihl r.1370 na město.
Karel IV., poznal v cizině léčebné účinky teplých pramenů a nové město hned jako místo lázeňské založil. Návštěva lázní rostla zvlášť od XVI. stol. Jak úžasně stoupala v devatenáctém století, vidíme z porovnání prvního tištěného seznamu hostí lázeňských z r. 1795, kde je zaznamenáno 635 stran, se seznamem »kurlisty« z r. 1895, kde bylo ke konci roku zaznamenáno 31.522 stran s 42.940 osobami. Všechny končiny Evropy a všechny díly světa každý rok jsou tu početně zastoupeny.
S tímto přívalem hostí rostla i podnikavost lidí domácích. Na úzkých prostranstvích mezi Teplou a úbočím Karlovarského pohoří, zejména na Staré a Nové louce, vypínají se řady nádherných budov, hotelů, vil, závodů a obchodů. Nákladné kolonády, lázeňské budovy, divadlo, chrámy a modlitebny, svědčí, že je o pohodlí hostí skvěle postaráno. Řady účelně zařízených letohrádků a budov nájemních tvoří nové vzniklé třídy, z nichž parky a zahrádky svěže prohlédají. Město, má více než 1000 budov a více než 13.000 obyvatel. Stále se šíří směrem z ústí údolí k západu, a co nevidět splyne se sousedními obcemi v jediný, velkolepý celek.