Rhétská dráha je největší soukromá železniční společnost ve Švýcarsku, jež provozuje dopravu na rozsáhlé síti metrového rozchodu v kantonu Graubünden. První trať zde byla postavena již v roce 1858, další úseky se stavěly postupně od konce devatenáctého století.
S elektrickým pohonem začaly jezdit vlaky na trati Bever – Scuol-Tarasp od 1. července 1913. Do roku 1922 byla elektrifikována celá síť systémem sníženého kmitočtu 11 kV 16 2/3 Hz. Bylo dodáno celkem 10 lokomotiv Ge 6/6 I, které vstoupily do dějin pod přezdívkou Krokodýl. Při rychlosti 30 km/h utáhly do stoupání 35 ‰ vlak o hmotnosti 200 tun. Dodnes jsou některé z nich používány při vyhlídkových jízdách zvláštních vlaků.
Část Rhétské dráhy je od roku 2008 součástí světového kulturního dědictví UNESCO, a to úsek mezi městy Thusis a Svatý Mořic (mimo jiné údolí řeky Albula, délka 67 km) a druhý úsek mezi Svatým Mořicem a italským Tiranem (Berninská dráha, délka 61 km). Pod ochranou UNESCA je tedy cca 30% železnic Rhétské dráhy. Albulský úsek zahrnuje 42 tunelů a galerií, 144 viaduktů a mostů. Na Beninské dráze je celkem 13 tunelů a 52 viaduktů a mostů.
Naše fotografie elektrická dráhy ve Svatém Mořici je z roku 1929.