Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století, patřící k nejvýznamnějším moravským hradům, leží čtvrt hodiny na západ od Nedvědic, severozápadně od Brna, na úzké ostrožně, která souvisí na západ se hřbetem Byšovským, ale na ostatní strany, zvláště na jih do údolí potoka Nedvědičky, velmi ostře se svažuje. Hrad spočívá na slídové skále a je obehnán dvěma silnými hradbami. Mezi oběma hradbami je vylámán ve skále hluboký příkop. Stavba pánů z Pernštejna s jednoduchou bergfritovou dispozicí byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena.
Na konci devatenáctého století, tedy z doby kdy byla pořízena tato fotografie, je hrad popisován takto:
„Cesta do hradu vede pěti branami. Nad druhou branou, do níž vcházíme přes první most, je zasazena mramorová deska, do níž je vytesán erb někdejšího majitele hradu Lva Lycka z Rysenburka s letopočtem 1604. Brána třetí je opatřena hmotnými dřevěnými vraty, která jsou silným plechem pobita. Tato vrata byla přenesena jakožto drahocenná památka ze zřícenin hradu Zubštýna, který král Jiří z Poděbrad rozbořil. Nad čtvrtou branou, k níž dojdeme přes druhý most, je erb hrabat Mitrovských s letopočtem 1828, totiž rokem, kdy se Mitrovští stali majiteli Pernštýna. Po levé straně tohoto mostu zvedá se z příkopu osaměle vysoká, čtyřhranná věž — hladomorna, kterou spojuje s hradem ve značné výšce dřevěný most, jak je na obraze vpravo patrno. Projde-li se čtvrtou, tak zvanou černou branou, stojíme před hradem. Mohutná stavba. Zeď samý výstupek. Četná okna, ba i celé světnice vyšších poschodí spočívají na mohutných mramorových záklencích, které ze zdiva až na 2 metry vyčnívají, činí horní zdivo mnohem širším, než zdivo při základu. Není hradu, který by měl ve stavbě tolik nesouměrnosti a nepravidelnosti jako Pernštejn. Ani dvě stejná oken zde nenajdete. Stavělo se a přistavovalo v různých dobách, jak právě byla potřeba.“
Pohled na hrad na fotografii M. Adlera je ze strany jihovýchodní.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
