Čas neúprosně mění krajinu kolem nás. Jsou místa kde, jak se zdá, se čas trochu zastavil, ale jsou staré malby a také již fotografie, nad kterými se musíme zamyslet a hledat podobnost s dnešní krajinou.
Na fotografii z posledních let devatenáctého století jsou přístavy na Labi u Ústí. A jak to zde tehdy vypadalo, nám může přiblížit citace popisu z té doby.
„Chceme-li názorně poznat asi nejčilejší dopravní ruch v naší vlasti, zajeďme do průmyslového Ústí a vystupme na Mariánskou skálu, s jejíhož temene směrem k jihu se rozkládá samotné město s četnými dýmajícími továrními komíny, směrem na sever je Krásné Březno a pod sebou přehlédneme Labské údolí. Celý levý břeh veletoku, hned od mohutného železničního mostu je pokryt uhelnými vozy, jimiž se každoročně mnoho milionů tun hnědého uhlí z pánve Ústecko-Teplické po dráze k Labi dopravuje a zde na čluny pro plavbu do Německa nakládá. Také vývoz dříví, ovoce a zejména cukru je velmi významný.
Labské přístavy u Ústí
Po celou dobu Labské plavby panuje jak na přístavišti, tak na nábřežích a nádražích čilý a hlomozný život a ruch. Přístaviště samo vidíme na našem obraze v popředí. Je odděleno od řeky širokou hrází, a lodi v něm zakotvené jsou bezpečně chráněny při velké vodě, v době zimní a v čase tání, kdy kry řečištěm se hrnoucí každému plavidlu přináší zničení. V pozadí nížiny před naším zrakem rozprostřenou vidíme velkoau cukerní rafinerii v Krásném Březně a níže po řece našim zrakům zakrytá, dýmá neméně rozsáhlá rafinerie Nestomická. Naproti Krásnému Březnu leží malá víska Wolfschlinge s velikou továrnou na dehet a lučebniny, která svěží vzduch pravého břehu, kde lesnaté svahy se k Labi sklánějí, valně znečišťuje“.
Na fotografii z posledních let devatenáctého století jsou přístavy na Labi u Ústí. A jak to zde tehdy vypadalo, nám může přiblížit citace popisu z té doby.
„Chceme-li názorně poznat asi nejčilejší dopravní ruch v naší vlasti, zajeďme do průmyslového Ústí a vystupme na Mariánskou skálu, s jejíhož temene směrem k jihu se rozkládá samotné město s četnými dýmajícími továrními komíny, směrem na sever je Krásné Březno a pod sebou přehlédneme Labské údolí. Celý levý břeh veletoku, hned od mohutného železničního mostu je pokryt uhelnými vozy, jimiž se každoročně mnoho milionů tun hnědého uhlí z pánve Ústecko-Teplické po dráze k Labi dopravuje a zde na čluny pro plavbu do Německa nakládá. Také vývoz dříví, ovoce a zejména cukru je velmi významný.
Po celou dobu Labské plavby panuje jak na přístavišti, tak na nábřežích a nádražích čilý a hlomozný život a ruch. Přístaviště samo vidíme na našem obraze v popředí. Je odděleno od řeky širokou hrází, a lodi v něm zakotvené jsou bezpečně chráněny při velké vodě, v době zimní a v čase tání, kdy kry řečištěm se hrnoucí každému plavidlu přináší zničení. V pozadí nížiny před naším zrakem rozprostřenou vidíme velkoau cukerní rafinerii v Krásném Březně a níže po řece našim zrakům zakrytá, dýmá neméně rozsáhlá rafinerie Nestomická. Naproti Krásnému Březnu leží malá víska Wolfschlinge s velikou továrnou na dehet a lučebniny, která svěží vzduch pravého břehu, kde lesnaté svahy se k Labi sklánějí, valně znečišťuje“.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
