Svou nynější podobu empírového zámečku získala v první třetině 19. století. Celý komplex je tvořen hlavní budovou, hospodářskými budovami a stájemi. V přilehlém, romanticky upraveném areálu se nachází řada cenných děl od významných pražských umělců počátku 19. století.
Jak tato usedlost a park vypadaly před téměř sto lety, hovoří následující komentář z té doby, který doplňují i naše fotografie.
„Od konečné stanice elektriky č. 9 v Košířích jdeme čtvrt hodiny po silnici, ze které uhýbá vlevo cesta vroubená topoly k soše Jana Nepomuckého. Nad ní kamenné schody vyvádějí stezku na svah porostlý duby. To je park Cibulka. Docházíme k Čínskému pavilonu, do jehož vyššího patra vedou dvoukřídlové schody. Pavilon vévodí celému parku. Cesta pokračuje k zahradě vysokým plotem obehnané. V ní je malá fontána bez vody, sloup s deskou z roku 1824, na které jsou vyryta jména tehdejšího vladaře Františka I. a jeho rodiny, a půlkruhovitý výstupek kamenným zábradlím obehnaný se 4 sochami Číňanů, odkud se otvírá pěkný rozhled do údolí. Zámeček nyní v hospodářské stavení proměněný patřil před 100 lety pasovskému biskupu Thurn-Hohensteinovi, jenž byl mužem umění milovným a dal upravit park a vystavět pavilony, altány, chrámky a sochy. Do nádvoří je pěkný vchod se znakem biskupovým na bráně i kašna v nádvoří je vkusně zdobená. Scházíme lesíkem do hlubokého zářezu mezi dvěma stráněmi. Tam je jezírko a nad ním antický chrámek se sochou bohyně lovu Diany. Parkem protéká potůček, zesílený odtokem studánky, jež je vyklenuta pod sochou Jupiterovou. Několik altánů roztodivných tvarů je rozhozeno po celém parku. Toto zajímavé a romantické zákoutí, typická i ukázka pozdního baroka patří teď obci pražské. Pavilon, altány, chrámek i rybníček jsou restaurovány a park bude zpřístupněn obecenstvu“.
A nám nezbývá než věřit, že“ pavilon, altány, chrámek i rybníček budou zase restaurovány a park bude zpřístupněn obecenstvu“.