Základní myšlenkou vynálezu byl vlak bez kolejí, kde by lokomotivu zastupoval automobil se strojem příslušně silným. Věc zdála by se na pohled snadnou, leč vadila zde ta okolnost, že vozy k automobilu a vůbec k jakékoli tažné síle připoutané nesledují úplně cestu stroje, který je napřed, nýbrž v zátočinách si okliku zkracují nebo při rychlé jízdě vlastní setrvačností tvoří pohyblivý ohon, jemuž svěřit zboží i lidské životy bylo přímo nebezpečné.
Vynález Renardův řešil tuto vadu bezkolejného vlaku jednoduše a šťastně. Vozy mezi sebou i s automobilem byly spojeny zvláštní pevnou osou, opatřenou klouby tak důmyslně, že všechna kola vozů tažených sledovaly skoro přesně dráhu automobilu a činily tak celek, který působil živým dojmem a při zatáčkách připomínal plně vlak, pohybující se na železných kolejích. A tak bylo konstatováno, že není pochyby, že praktičnost Renardova vynálezu je prokázána a že ho bude použito zanedlouho i v jiných městech zvláště místo dostavníků.
Jak se tento vynález uplatnil, ví jistě každý z vás. Automobilové vlaky můžeme dnes potkat téměř v každém turistickém středisku i v řadě turisticky zajímavých měst.