Victor Vasarely (9. 4. 1906 Pécsi, Maďarsko - 15. 3. 1997 Annet-sur-Marne, Francie) je světově proslulý maďarsko-francouzský malíř, kreslíř, grafik, sochař a autor četných realizací v oblasti užitého umění a realizací do architektury, který je považován za otce op-artu, jednoho ze zásadních uměleckých směrů konce padesátých a první poloviny šedesátých let minulého století.
Část dětství prožil v Piešťanech a Budapešti, kde začal v roce 1925 studovat medicínu. V roce 1927 však studium ukončil a začal se věnovat výtvarnému umění. Od roku 1928 studoval na grafické škole Sándora Bortnyika, jíž se říkalo „budapešťský Bauhaus“. Během studia se zaměřoval především na grafický design a typografii. V roce 1930 přesídlil do Paříže. O osm let později namaloval obraz Zebra, který předjímal jeho pozdější tvorbu, ale svůj definitivní styl našel až kolem roku 1947. V roce 1954 sepsal slavný Žlutý manifest (Yellow Manifest), ve kterém obhajoval roli optické iluze v umění. Svou tvorbu, ovlivněnou postuláty zveřejněnými v tomto manifestu, pak pojmenoval jako vizuální kinetiku (plastique cinétique). V roce 1959 si nechal patentovat svou uměleckou techniku (unités plastique), která byla založena na specifické práci s přesně danými geometrickými formami. Za použití této metody pak začal vytvářet sériové umění, které nabízelo bezpočet různých kombinací. V roce 1965 byl na výstavě v Museu of Modern Art v New Yorku označen za “otce op-artu”. Jeho práce jsou v majetku nejvýznačnějších světových galerií a muzeí.
Na výstavě Victora Vasarelyho v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou je prezentován konvolut jeho prací z vlastnictví Muzea umění Olomouc i díla z Fondation Vasarely v Aix-en-Provence (Francie) a z Victor Vasarely muzea v jeho rodné Pésci (Maďarsko). Soubor 33 sítotisků Victora Vasarelyho je přitom nanejvýš reprezentativním průřezovým souborem z umělcovy grafické tvorby. Význam této kolekce zvyšuje to, že pochází z nejlepšího možného zdroje (Fondation Vasarely v Aix-en-Provence), jejímž prezidentem je Pierre Vasarely, vnuk Victora Vasarelyho.
Foto z výstavy
Část dětství prožil v Piešťanech a Budapešti, kde začal v roce 1925 studovat medicínu. V roce 1927 však studium ukončil a začal se věnovat výtvarnému umění. Od roku 1928 studoval na grafické škole Sándora Bortnyika, jíž se říkalo „budapešťský Bauhaus“. Během studia se zaměřoval především na grafický design a typografii. V roce 1930 přesídlil do Paříže. O osm let později namaloval obraz Zebra, který předjímal jeho pozdější tvorbu, ale svůj definitivní styl našel až kolem roku 1947. V roce 1954 sepsal slavný Žlutý manifest (Yellow Manifest), ve kterém obhajoval roli optické iluze v umění. Svou tvorbu, ovlivněnou postuláty zveřejněnými v tomto manifestu, pak pojmenoval jako vizuální kinetiku (plastique cinétique). V roce 1959 si nechal patentovat svou uměleckou techniku (unités plastique), která byla založena na specifické práci s přesně danými geometrickými formami. Za použití této metody pak začal vytvářet sériové umění, které nabízelo bezpočet různých kombinací. V roce 1965 byl na výstavě v Museu of Modern Art v New Yorku označen za “otce op-artu”. Jeho práce jsou v majetku nejvýznačnějších světových galerií a muzeí.
Foto z výstavy
Na výstavě Victora Vasarelyho v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou je prezentován konvolut jeho prací z vlastnictví Muzea umění Olomouc i díla z Fondation Vasarely v Aix-en-Provence (Francie) a z Victor Vasarely muzea v jeho rodné Pésci (Maďarsko). Soubor 33 sítotisků Victora Vasarelyho je přitom nanejvýš reprezentativním průřezovým souborem z umělcovy grafické tvorby. Význam této kolekce zvyšuje to, že pochází z nejlepšího možného zdroje (Fondation Vasarely v Aix-en-Provence), jejímž prezidentem je Pierre Vasarely, vnuk Victora Vasarelyho.
Podle Alšovy jihočeské galerie
(lh,turistickelisty.cz,foto Alšova jihočeská galerie)
