Konflikt ve střední Evropě roku 1866 je znám pod názvem Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka.

Začátkem Prusko-rakouská války je 7. červen,  kdy Prusko obsadilo Holštýnsko (spravované tehdy Rakouskem), nebo přepadení Saska (rakouského spojence) Pruskem v noci z 15. na 16. června. Rozhodující událostí byla krvavá bitva u Hradce Králové 3. července 1866, druhá největší bitva 19. století, počtem bojujících vojáků vůbec největší bitva konaná na našem území - střetlo se v ní téměř 440 000 mužů.

Válka skončila vítězstvím Pruska, vyjednáváním v Mikulově a podpisem mírové smlouvy v Praze (Pražský mír) dne 23. srpna 1866. Tato válka je výjimečná tím, že nešlo o válku dobyvačnou. Území poraženého Rakouska zůstalo ze strany Pruska nedotčené. Bojovalo se o pozici velmoci v regionu. Před touto válkou bylo nejvýznamnějším státem regionu Rakousko. Po této válce se jím stalo Prusko, pro které bylo vítězství odrazovým můstkem pro vznik Pruského císařství a později jednotného státu Němců (s vyloučením Rakouska). Pro Rakousko znamenala porážka oslabení centralizovaného státu. Došlo k rozdělení země na Rakousko a Uhersko.



Velká bitevní scéna na bojišti Chlum připomene hlavní momenty celé bitvy u Hradce Králové

V minulosti se bitevní ukázky zaměřily především na dílčí části bitvy, tentokrát to bude ukázka všech hlavních zvratů a příčin rakouské porážky. Ukázky se zúčastní na 100 jezdců a téměř 600 pěšáků a dělostřelců vybavených dobovýmizbraněmi včetně 23 kanónů. Představí se většina druhů rakouských a pruských jednotek, tedy řadová pěchota, myslivci, jezdectvo a dělostřelci, ale také tři jednotky saského sboru, jenž byl spojencem Rakouska.

V prostoru bitevní ukázky je postaveno několik dřevěných historických replik objektů (například mlýn, obytné stavby, ovčín, mostek a výběhy), které představují okraj vesnice Chlum, jež tvořila v bitvě u Hradce Králové střed postavení rakouské armády. Modelová „vesnička“ bude v průběhu bitevní ukázky za přispění  traktivních pyrotechnických efektů zcela zničena.

„Bitevní ukázka znázorní střet dvou vojevůdců – rakouského vrchního velitele Severní armády Ludvíka von Benedeka a pruského generála Helmuta von Moltkeho,“ uvedl ředitel projektu Königgrätz Radek Balcárek. Na závěr symbolické bitvy se setká pruský král Vilém I. s oběma svými syny, princem Bedřichem Karlem a korunním princem Bedřichem Vilémem, kteří veleli 1. a 2. pruské armádě. Protože korunní princ Bedřich Vilém pronikl se svou 2. armádou do týlu uskupení rakouských vojsk a prakticky tak rozhodl celou bitvu, král Vilém I. mu na hruď zavěsí nejvyšší pruské vyznamenání - řád Pour le Mérite neboli “Modrého Maxe”. Tato scéna kopíruje skutečnou událost před 150 lety.

Počtem vojáků (436 tisíc) byla bitva u Hradce Králové největším vojenským střetnutím na území Čech a Moravy. Rakouská a saská armáda se po půlnoci 3. července 1866 rozmístila do půlkruhu dlouhého asi 10 km. Bojovat se začalo za svítání. Rakušané a Sasové se utkali nejprve s pruskou 1. armádou a Labskou armádou. Dopoledne nebylo o výsledku bitvy rozhodnuto, Rakousko mělo dokonce mírnou převahu.Po příchodu pruské 2. armády došlo k obratu a kolem 15 hodin odpoledne dobyli Prusové vrch Chlum. Rakušané začali ustupovat. Pruské pronásledování zastavilo až rakouské jezdectvo. Na bojišti zůstalo více než 16 tisíc mrtvých a raněných.

Akce na bojišti Chlum 3.7.2016

10.00 Průvod historických jednotek bojištěm 1866
11.00 Slavnostní shromáždění a pietní akt u pomníku Baterie mrtvých
12.00 – 15.00 Koncerty vojenských dechových kapel z ČR, Rakouska a Německa
15.00 Velká bitevní scéna „Königgrätz 1866“, více na str. XIII
18.00 Zádušní mše za padlé z bitvy 3. 7. 1866, kostel Proměnění Páně na Chlumu