Muzeum hlavního města Prahy pořádá v Zámeckém areálu Ctěnice do 3. března 2019 retrospektivní výstavu Broučci architekta Zdeňka Podhůrského. Ten je známý především jako tvůrce loutek k osmidílnému televiznímu seriálu Broučci podle knižní předlohy Jana Karafiáta.
Architekt Podhůrský byl jeden z našich nejslavnějších výtvarníků minulého století a zároveň jeden z nejvýznamnějších loutkářů vůbec. Retrospektivní výstava návštěvníkům představí milé, půvabné loutky z večerníčků Broučci, Neználkovy příhody a Dobrodružství Čokoládového panáčka, dále kresby i rozkresy, náčrty, kalendářové loutky a pracovní fotografie. Exponáty vystavené v pěti výstavních sálech v přízemí zámku, doplněné doprovodnými texty dokumentují genialitu tohoto kreslíře a výtvarníka.
Zdeněk Podhůrský nemohl během druhé světové války studovat na vysoké škole, proto začal studovat na soukromé škole uměleckého směru u akademického malíře Antonína Švába, pak pokračoval na pražské technice v oboru kresby. Již tehdy ho ale zajímaly hračky a loutky, a tak po studiích přešel rovnou jako výtvarník a loutkář k Josefu Skupovi, pro jehož divadlo vytvořil legendární, dokonale rozhýbaný marionetový černošský orchestr. Zaujal kritiku a rázem se zařadil mezi nejvýraznější výtvarníky své doby.
Později ve vlastním loutkovém ateliéru vytvořil Zdeněk Podhůrský cca 100 prototypů hraček pro československý hračkářský průmysl, věnoval se návrhům divadelních loutek a dekorací pro sériově vyráběná domácí divadélka. Vytvořil přes dvě desítky reklamních loutkových filmů, včetně scénářů. V Československé televizi spolupracoval na dětských vysíláních, v roce 1955 vytvořil pořad „Televize pro nejmenší", navrhoval výpravy pro pohádkové inscenace, byl autorem televizní loutkové znělky každodenního vysílání pro nejmenší – Kolotoč.
Do výčtu jeho bohaté činnosti patří rovněž spolupráce s Československým státním filmem, je autorem loutek pro film Karla Zemana Cesta do pravěku, podílel se na tvorbě pohádek Hrátky s čertem, Zlaté kapradí, Rusalka a další. Byl zakládajícím členem Ústředního loutkového divadla v Praze. Pro světové výstavy vytvářel tehdejší fenomén – dioramata, plastické loutkové obrazy.
Loutky arch. Zdeňka Podhůrského byly prezentovány za jeho života na 28 výstavách v Československu a na 15 světových výstavách v zahraničí – v Evropě, Asii, v Egyptě nebo na Kubě či Kanadě –, a to i přesto, že nebyl nikdy členem KSČ. Ale pro tehdejší Československo byla česká loutka a její tradice cennou devizou. K jeho nejvýznamnějším oceněním patří zlatá medaile na světové výstavě Expo ´58 v Bruselu, za loutky pro španělskou televizi získal cenu Eurovize a Zlatou palmu.
Výstavu autorsky připravil syn architekta Podhůrského, známý herec, muzikant, zpěvák a moderátor Zdeněk Podhůrský, který po svém otci zdědil lásku k výtvarnému umění, rád fotografuje a věnuje se také řezbářství. Výstavu doplňuje výtvarná a loutkářská dílna a řada dalších doprovodných programů.
Turistickelisty.cz informovalo Muzeum hlavního města Prahy.
Architekt Podhůrský byl jeden z našich nejslavnějších výtvarníků minulého století a zároveň jeden z nejvýznamnějších loutkářů vůbec. Retrospektivní výstava návštěvníkům představí milé, půvabné loutky z večerníčků Broučci, Neználkovy příhody a Dobrodružství Čokoládového panáčka, dále kresby i rozkresy, náčrty, kalendářové loutky a pracovní fotografie. Exponáty vystavené v pěti výstavních sálech v přízemí zámku, doplněné doprovodnými texty dokumentují genialitu tohoto kreslíře a výtvarníka.
Architekt Zdeněk Podhůrský
Zdeněk Podhůrský nemohl během druhé světové války studovat na vysoké škole, proto začal studovat na soukromé škole uměleckého směru u akademického malíře Antonína Švába, pak pokračoval na pražské technice v oboru kresby. Již tehdy ho ale zajímaly hračky a loutky, a tak po studiích přešel rovnou jako výtvarník a loutkář k Josefu Skupovi, pro jehož divadlo vytvořil legendární, dokonale rozhýbaný marionetový černošský orchestr. Zaujal kritiku a rázem se zařadil mezi nejvýraznější výtvarníky své doby.
Později ve vlastním loutkovém ateliéru vytvořil Zdeněk Podhůrský cca 100 prototypů hraček pro československý hračkářský průmysl, věnoval se návrhům divadelních loutek a dekorací pro sériově vyráběná domácí divadélka. Vytvořil přes dvě desítky reklamních loutkových filmů, včetně scénářů. V Československé televizi spolupracoval na dětských vysíláních, v roce 1955 vytvořil pořad „Televize pro nejmenší", navrhoval výpravy pro pohádkové inscenace, byl autorem televizní loutkové znělky každodenního vysílání pro nejmenší – Kolotoč.
Do výčtu jeho bohaté činnosti patří rovněž spolupráce s Československým státním filmem, je autorem loutek pro film Karla Zemana Cesta do pravěku, podílel se na tvorbě pohádek Hrátky s čertem, Zlaté kapradí, Rusalka a další. Byl zakládajícím členem Ústředního loutkového divadla v Praze. Pro světové výstavy vytvářel tehdejší fenomén – dioramata, plastické loutkové obrazy.
Loutky arch. Zdeňka Podhůrského byly prezentovány za jeho života na 28 výstavách v Československu a na 15 světových výstavách v zahraničí – v Evropě, Asii, v Egyptě nebo na Kubě či Kanadě –, a to i přesto, že nebyl nikdy členem KSČ. Ale pro tehdejší Československo byla česká loutka a její tradice cennou devizou. K jeho nejvýznamnějším oceněním patří zlatá medaile na světové výstavě Expo ´58 v Bruselu, za loutky pro španělskou televizi získal cenu Eurovize a Zlatou palmu.
Výstavu autorsky připravil syn architekta Podhůrského, známý herec, muzikant, zpěvák a moderátor Zdeněk Podhůrský, který po svém otci zdědil lásku k výtvarnému umění, rád fotografuje a věnuje se také řezbářství. Výstavu doplňuje výtvarná a loutkářská dílna a řada dalších doprovodných programů.
Turistickelisty.cz informovalo Muzeum hlavního města Prahy.
(lh,turistickelisty.cz,foto MHMP)
