Výstava DOBA BRONZOVÁ ve Viničním domku představuje významné archeologické nálezy, které byly objeveny v Praze 12 a pocházejí právě z doby bronzové, která je ve střední Evropě datována do období 2300 - 800 let př. n. l. K výstavě je vydávána drobná publikace popisující jak archeologickou práci, tak jednotlivé nálezy.
Modřany jsou podle archeologů místem s velmi bohatou historií. Jejich umístění bylo vždy ideální proto, aby se zde usídlili lidé, tady obětovali svým božstvům, rodili děti, učili se poznávat, bojovali s přírodou, pohřbívali své zesnulé. V době kdy se z poklidných Modřan začalo stávat částečně sídliště plné lidí a domů, nebývalo úplně zvykem, aby každý stavař řešil, co pod zemí nalezl. Docházelo tedy často i k tomu, že vzácné nálezy byly pohřbeny pod základy nového sídliště. Teprve dnes si to archeologové troufají říct nahlas: ano podle průzkumů dnes umíme říct, že nalezišť zde muselo být mnohem více.
Po vzniku zákonů, které chrání taková naleziště, již nesmí nikdo beztrestně poničit stopy historie, které nalezne. Když se pak najde investor, který je i osvícen, udělá z nálezu zajímavou událost. Skvělým příkladem je právě výstavba v ulici K Vystrkovu. V souladu s územním plánem zde jeden z investorů začal budovat obytné domy. Ve chvíli, kdy už věděl, že se v lokalitě bude stavět, přicházejí na řadu archeologové. Započnou tzv. zjišťovacím výzkumem. Ten znamená sondáž (bagrované rýhy nebo i ručně kopané sondy), která ukáže, jaké podmínky se dají na místě očekávat – zda a v jakém rozsahu jsou přítomny archeologické terény, jak hluboko se nacházejí nebo do jakého období je lze datovat. První průzkumy ukázaly, že lze počítat s hojnými nálezy. Po všech důležitých zaměření a zadokumentování se začalo s výzkumem. Toho, co archeologové objevili, nebylo málo – keramické střepy, kusy vypálené hlíny, uhlíky, kosti. Jednou z velkých vzácností byla dokonce i pec, nebo tkalcovská hliněná závaží. Celkem zde bylo nalezeno sto dvacet různých artefaktů.
Z publikace k výstavě
Modřany jsou podle archeologů místem s velmi bohatou historií. Jejich umístění bylo vždy ideální proto, aby se zde usídlili lidé, tady obětovali svým božstvům, rodili děti, učili se poznávat, bojovali s přírodou, pohřbívali své zesnulé. V době kdy se z poklidných Modřan začalo stávat částečně sídliště plné lidí a domů, nebývalo úplně zvykem, aby každý stavař řešil, co pod zemí nalezl. Docházelo tedy často i k tomu, že vzácné nálezy byly pohřbeny pod základy nového sídliště. Teprve dnes si to archeologové troufají říct nahlas: ano podle průzkumů dnes umíme říct, že nalezišť zde muselo být mnohem více.
Po vzniku zákonů, které chrání taková naleziště, již nesmí nikdo beztrestně poničit stopy historie, které nalezne. Když se pak najde investor, který je i osvícen, udělá z nálezu zajímavou událost. Skvělým příkladem je právě výstavba v ulici K Vystrkovu. V souladu s územním plánem zde jeden z investorů začal budovat obytné domy. Ve chvíli, kdy už věděl, že se v lokalitě bude stavět, přicházejí na řadu archeologové. Započnou tzv. zjišťovacím výzkumem. Ten znamená sondáž (bagrované rýhy nebo i ručně kopané sondy), která ukáže, jaké podmínky se dají na místě očekávat – zda a v jakém rozsahu jsou přítomny archeologické terény, jak hluboko se nacházejí nebo do jakého období je lze datovat. První průzkumy ukázaly, že lze počítat s hojnými nálezy. Po všech důležitých zaměření a zadokumentování se začalo s výzkumem. Toho, co archeologové objevili, nebylo málo – keramické střepy, kusy vypálené hlíny, uhlíky, kosti. Jednou z velkých vzácností byla dokonce i pec, nebo tkalcovská hliněná závaží. Celkem zde bylo nalezeno sto dvacet různých artefaktů.
Podle webu MČ Prahy 12
(lh,turistickelisty.cz,foto MČ Praha 12)
