„Když jsme si před dvěma lety řekli, že by bylo dobré udělat výstavu, uvažovali jsme o klasické retrospektivě. Postupně jsem ale docházel k tomu, že připravit jen retrospektivní výstavu, by nebylo úplně ono. Chtěl bych ukázat i nové věci a postupy,“ říká Matouš Řeřicha.Tento přístup se ostatně promítl také do názvu výstavy.
„Recyklospektiva reflektuje skutečnost, že výstava není jen přehlídkou vybraných děl, která mapují jednotlivé etapy tvorby autorů, ale že je třeba vnímat ji jako živý, tvůrčí proces, který nekončí ani během instalace,“ doplňuje Lucie Kukačková. S instalací bude autor také zacházet jinak. „Budu k ní přistupovat jako k celkovému přetvoření prostoru. Vím, že do některých svých věcí budu ještě v průběhu zasahovat,“ vysvětluje Řeřicha.
Výstava představí především malby, plastiky, design a fotografie, objeví se na ní ale také například objekty situované do exteriéru. Koncepce Recyklospektivy je velmi otevřená a je pro ni příznačná určitá hravost – svou povahou však zároveň klade řadu otázek a dává tak divákovi prostor pro interakci. Výstava bude k vidění od 9. března do 2. května.
Matouš Řeřicha (*1978) absolvoval ateliér Prostorové tvorby na pražské VŠUP, působil jako pedagog a posléze vedoucí výtvarného oddělení na ZUŠ Ilji Hurníka v Praze. Od roku 2012 je ředitelem ZUŠ Třeboň. Je autorem vítězného návrhu ceny Česká hlava (2002), projektu na podporu české vědeckotechnické inteligence, od roku 2007 je navíc dle jeho autorského návrhu udílena i cena Česká hlavička pro mladé vědce. Ceny vlastnoručně řemeslně zpracovává ve spolupráci s manželkou Pavlou. Od roku 2002 je součástí skupiny Prohrála v kartách, kde hraje na bicí.
Pavla Řeřichová (*1978) absolvovala magisterský stupeň na Katedře fotografie na Filmové a televizní fakultě AMU v Praze. Během studijních let vedla kurz klasické černobílé fotografie, v průběhu dvou mateřských dovolených se podílela na výrobě autorských loutek, kostýmů pro divadlo a věnovala se vlastní výtvarné činnosti. Pavla je převážně výtvarně fungující a smýšlející fotografka. Na počátku svou tvorbu chápala jako formu reakce na filozofické podněty na kolbišti inscenované fotografie. Symbolika zpracovávaných cyklů jí umožňovala poctivé sebevyjádření. Později začala preferovat především plenérovou polohu fotografie, počítačový obraz, kresbu, malbu, objekt a instalaci. Od roku 2015 vyučuje v ZUŠ Třeboň.
Turistickelisty.cz informovala MgA. Lucie Kukačková, koordinátorka Centra Třeboňského rybníkářského dědictví v domě Štěpánka Netolického