12. dubna 2019 v 18 hodin bude v Galerii U Bílého jednorožce a v kostele Sv. Vavřince v Klatovech slavnostně zahájena výstava KAREL ŠLENGER.
Karel Šlenger (1903–1981), neznámý malíř z Podkrkonoší, předvedl na jaře 1941 husarský kousek. Uprostřed války se mu v Praze u Topiče na Národní třídě podařilo do posledního obrazu prodat svou výstavu.
Expozice autora, jehož dílo se za protektorátu pohybovalo na hranicích Entartete Kunst, zakázaného umění, se stala senzací. Salon byl po dlouhé době zcela vyprodán. Jako poradce při výběru tehdy asistoval hybatel celé akce, malíř František Tichý.
Na přelomu 20. - 30. let Šlenger žil v Paříži a dotkl se zde metod a výrazů různých uměleckých směrů, z nichž nejblíže mu byla tzv. Pařížská škola.V expresivitě však zašel mnohem dál, v strukturách, připomínajících mnohdy již reliéf, zhmotňoval své pocity a stavy, a tak se na počátku 30. let stal ještě před Jeanem Fautrierem anticipátorem informelu.Podobně lze uvažovat nad částí jeho díla v souvislostech s Dubuffetem a Art brut. Šlengrovo dílo má ikonický potenciál přesahující dějiny českého výtvarného umění.
KAREL ŠLENGER / MONUMENTÁLNÍ MALBY
Pokračování monografické výstavy z Galerie U Bílého jednorožce v prostorách barokního kostela představí autorovy dosud vzácně vystavované monumentální kompozice z 30 - 50 let o rozměrech opony velkého kamenného divadla. Monumentální figurální malby vznikaly těsně před okupací a během ní. Reflektují předválečnou a válečnou atmosféru. V našem umění prakticky nemají obdoby. Typická Šlengrovsky deformovaná figura a neskrývaný protiválečný náboj umisťuje tato díla za hranicí Entartete Kunst, Zvrhlého umění.
Na vsi naštěstí tehdy zůstaly mimo pozornost. Po únoru 1948 na ně umělec navazuje a kriticky se vyjadřuje k převratu a procesům. Z mušky komunistických nohsledů unikl, když svoji kritiku režimu vykládal jako protiválečné umění.
Turistickelisty.cz informovala Jitka Svobodová, Galerie Klatovy / Klenová, p.o.
Karel Šlenger (1903–1981), neznámý malíř z Podkrkonoší, předvedl na jaře 1941 husarský kousek. Uprostřed války se mu v Praze u Topiče na Národní třídě podařilo do posledního obrazu prodat svou výstavu.
Expozice autora, jehož dílo se za protektorátu pohybovalo na hranicích Entartete Kunst, zakázaného umění, se stala senzací. Salon byl po dlouhé době zcela vyprodán. Jako poradce při výběru tehdy asistoval hybatel celé akce, malíř František Tichý.
Z díla Karla Šlengera
Na přelomu 20. - 30. let Šlenger žil v Paříži a dotkl se zde metod a výrazů různých uměleckých směrů, z nichž nejblíže mu byla tzv. Pařížská škola.V expresivitě však zašel mnohem dál, v strukturách, připomínajících mnohdy již reliéf, zhmotňoval své pocity a stavy, a tak se na počátku 30. let stal ještě před Jeanem Fautrierem anticipátorem informelu.Podobně lze uvažovat nad částí jeho díla v souvislostech s Dubuffetem a Art brut. Šlengrovo dílo má ikonický potenciál přesahující dějiny českého výtvarného umění.
KAREL ŠLENGER / MONUMENTÁLNÍ MALBY
Pokračování monografické výstavy z Galerie U Bílého jednorožce v prostorách barokního kostela představí autorovy dosud vzácně vystavované monumentální kompozice z 30 - 50 let o rozměrech opony velkého kamenného divadla. Monumentální figurální malby vznikaly těsně před okupací a během ní. Reflektují předválečnou a válečnou atmosféru. V našem umění prakticky nemají obdoby. Typická Šlengrovsky deformovaná figura a neskrývaný protiválečný náboj umisťuje tato díla za hranicí Entartete Kunst, Zvrhlého umění.
Na vsi naštěstí tehdy zůstaly mimo pozornost. Po únoru 1948 na ně umělec navazuje a kriticky se vyjadřuje k převratu a procesům. Z mušky komunistických nohsledů unikl, když svoji kritiku režimu vykládal jako protiválečné umění.
Turistickelisty.cz informovala Jitka Svobodová, Galerie Klatovy / Klenová, p.o.
(lh,turistickelisty.cz,foto Galerie Klatovy / Klenová)
Email
Tisk
