Gotický skvost v Anežském klášteře

Po několika letech náročných restaurátorských prací byla v Klášteře sv. Anežky České vystavena pozdně gotická Pieta z Bílska, již se podařilo navzdory velmi špatnému stavu zachránit. Mimořádná památka z jižních Čech je k vidění do 15.9.2019.


Pieta z Bílska je v odborné literatuře dosud téměř neznámé dílo. Ve starších soupisech památkového fondu Strakonicka byla uváděná jako barokní práce, byla totiž osazena do niky barokního oltáře v kostele sv. Jakuba Většího v Bílsku. Zápisy ve farní pamětnici dokládají nejen úctu ke zdejší Bolestné Panně Marii, ale také opakované opravy sochy, poškozované červotočem. Na sklonku 20. století byla řezba už ve zcela havarijním stavu, zpráškovatělé dřevo napadené červotočem místy držela pohromadě pouze vrchní vrstva polychromie. Bez komplexního restaurátorského zásahu by se část řezby zcela rozpadla.


Náročné restaurátorské práce, trvající několik let byly provedeny v restaurátorském ateliéru Národní galerie Praha. Restaurování jasně prokázalo, že se v případě Piety z Bílska jedná o zcela mimořádně kvalitní řezbu, která zásadně obohacuje dosud známý pozdněgotický památkový fond jižních Čech. I přes rozsáhlá poškození můžeme toto dílo srovnávat se špičkovými díly oeuvre Mistra Oplakávání ze Žebráku a Mistra Oplakávání ze Zvíkova.  Významný je rovněž objednavatelsky kontext, neboť je velmi pravděpodobné, že Pietu objednal pro své panství nejvyšší purkrabí Království českého Zdeněk Lev z Rožmitálu († 1535). Instalace nově restaurovaného díla v dlouhodobé expozici v Anežském klášteře provádí návštěvníky nejen postupem náročného restaurování, ale nabízí také srovnání s díly připisovanými Mistru Oplakávání ze Žebráku a Mistra Oplakávání ze Zvíkova. Zcela unikátně mohou návštěvníci také posoudit možnost, zda Pieta mohla tvořit celek s další dochovanou řezbou původem z Bílska. Řezba se sv. Jakubem Větším a Máří Magdalénou byla pro tuto příležitost zapůjčena  z Alšovy jihočeské galerie Hluboká.