Houbaření je pro Čechy záliba. Sběr hub přináší radost, užitek i zábavu, má své kouzlo, které je o to větší, čím lépe se v říši hub vyznáme. Muzeum Komenské v Přerově přichází letos už s druhou akcí na toto téma. Po celosezónním projektu přírodovědného oddělení muzea Mykokosmos byla v přerovském zámku zahájena 5. května výstava s názvem Houby, kam se podíváš!, která potrvá do 1. října.
Výstava zpracovává téma mykologické ilustrace – kreslené podoby hub. Je zaměřena zejména na knižní tvorbu a výukové tabule a podává srozumitelný přehled i ukázky z jejich historie. Až do vzniku kvalitní barevné fotografie byly příručky o houbách doplňovány hlavně kresbami, které se z odborné literatury dostaly do atlasů, určených pro amatérské mykology a běžné houbaře. Na tabulkových a později nástěnných obrazech byly součástí školního botanického učiva.
Přerovské muzeum má ve svých depozitářích více než stovku školních obrazů s tématem hub, od poloviny 19. století až do produkce současných nakladatelství. Nejstarší vystavené tabulky pocházejí ze souboru Obrazy k názornému vyučování od Karla Slavoje Amerlinga z roku 1852. Pozornosti návštěvníků rozhodně neujde šest rozměrných školních obrazů ze 40. let minulého století od malíře Otakara Zejbrlíka, které ukazují hřib, muchomůrku a čtyři přírodní scenérie s mnoha druhy u nás běžných hub. Od druhé poloviny 20. století kladou autoři stále větší důraz na odbornou přesnost kresby, neopomíjejí však ani její uměleckou stránku.
Součástí výstavy je přehlídka atlasů a naučné literatury. Vytvářeli je mykologičtí odborníci sami nebo spolu s výtvarnými umělci – k vidění jsou díla Jana Macků, Františka Smotlachy a jeho syna Miroslava, Rudolfa Vejrycha, Václava Melzera, Alberta Piláta, Aurela Dermeka, Bohumila Vančury a dalších. Prohlédnout si můžete ilustrace přerovského mykologa a kreslíře hub Jiřího Polčáka.
‚,Zařadili jsme rovněž tvorbu jednoho z našich nejlepších a nejznámějších malířů hub Otto Ušáka, od jehož úmrtí letos uplyne šedesát let,“ připomíná kurátorka výstavy Jarmila Klímová. ‚,Na atlasech, které vytvořil s Albertem Pilátem, vyrostla nejedna generace houbařů. Podle současné nabídky v knihkupectví by se mohlo zdát, že ilustrované atlasy jsou zcela nahrazeny příručkami s barevnými digitálními fotografiemi. O to víc překvapí obsáhlý atlas Přehled hub střední Evropy z roku 2012 autorů Jana Holce, Miroslava Berana a ilustrátora Antonína Bielicha, který získal řadu ocenění.“
V kontrastu s velkými nástěnnými obrazy jsou ukázky miniaturních kreseb hub – na poštovních známkách. Do dějin mykofilatelie se zapsaly československé známky s houbami jako jedny z prvních; vznikly v roce 1958. Známky z téměř celého světa si prohlédnete v reálné i zvětšené podobě.
Výstava je inspirativní pro ty, kteří s poznáváním hub teprve začínají, v jakémkoliv věku. Houbařské znalosti se dají získávat také z dětských knížek, společenských her, z příležitostných drobných propagačních tisků o houbách. Své vědomosti si návštěvníci mohou ověřit na místě, při řešení zábavných her a kvízů různé obtížnosti. Pro potěšení zájemců o mykologickou kresbu byly k výstavě vydány pohlednice a výběrový katalog školních obrazů. Obě výstavy, na zámku i na ORNIS, jsou propojeny nejen tématem – při zakoupení vstupenky na kteroukoliv z nich získáte na tu druhou poloviční slevu.
Výstava zpracovává téma mykologické ilustrace – kreslené podoby hub. Je zaměřena zejména na knižní tvorbu a výukové tabule a podává srozumitelný přehled i ukázky z jejich historie. Až do vzniku kvalitní barevné fotografie byly příručky o houbách doplňovány hlavně kresbami, které se z odborné literatury dostaly do atlasů, určených pro amatérské mykology a běžné houbaře. Na tabulkových a později nástěnných obrazech byly součástí školního botanického učiva.
Ilustrační foto
Přerovské muzeum má ve svých depozitářích více než stovku školních obrazů s tématem hub, od poloviny 19. století až do produkce současných nakladatelství. Nejstarší vystavené tabulky pocházejí ze souboru Obrazy k názornému vyučování od Karla Slavoje Amerlinga z roku 1852. Pozornosti návštěvníků rozhodně neujde šest rozměrných školních obrazů ze 40. let minulého století od malíře Otakara Zejbrlíka, které ukazují hřib, muchomůrku a čtyři přírodní scenérie s mnoha druhy u nás běžných hub. Od druhé poloviny 20. století kladou autoři stále větší důraz na odbornou přesnost kresby, neopomíjejí však ani její uměleckou stránku.
Ilustrační foto
Součástí výstavy je přehlídka atlasů a naučné literatury. Vytvářeli je mykologičtí odborníci sami nebo spolu s výtvarnými umělci – k vidění jsou díla Jana Macků, Františka Smotlachy a jeho syna Miroslava, Rudolfa Vejrycha, Václava Melzera, Alberta Piláta, Aurela Dermeka, Bohumila Vančury a dalších. Prohlédnout si můžete ilustrace přerovského mykologa a kreslíře hub Jiřího Polčáka.
‚,Zařadili jsme rovněž tvorbu jednoho z našich nejlepších a nejznámějších malířů hub Otto Ušáka, od jehož úmrtí letos uplyne šedesát let,“ připomíná kurátorka výstavy Jarmila Klímová. ‚,Na atlasech, které vytvořil s Albertem Pilátem, vyrostla nejedna generace houbařů. Podle současné nabídky v knihkupectví by se mohlo zdát, že ilustrované atlasy jsou zcela nahrazeny příručkami s barevnými digitálními fotografiemi. O to víc překvapí obsáhlý atlas Přehled hub střední Evropy z roku 2012 autorů Jana Holce, Miroslava Berana a ilustrátora Antonína Bielicha, který získal řadu ocenění.“
V kontrastu s velkými nástěnnými obrazy jsou ukázky miniaturních kreseb hub – na poštovních známkách. Do dějin mykofilatelie se zapsaly československé známky s houbami jako jedny z prvních; vznikly v roce 1958. Známky z téměř celého světa si prohlédnete v reálné i zvětšené podobě.
Výstava je inspirativní pro ty, kteří s poznáváním hub teprve začínají, v jakémkoliv věku. Houbařské znalosti se dají získávat také z dětských knížek, společenských her, z příležitostných drobných propagačních tisků o houbách. Své vědomosti si návštěvníci mohou ověřit na místě, při řešení zábavných her a kvízů různé obtížnosti. Pro potěšení zájemců o mykologickou kresbu byly k výstavě vydány pohlednice a výběrový katalog školních obrazů. Obě výstavy, na zámku i na ORNIS, jsou propojeny nejen tématem – při zakoupení vstupenky na kteroukoliv z nich získáte na tu druhou poloviční slevu.
Podle webu Muzea Komenského v Přerově
(lh,turistickelisty.cz,foto MK a archiv)