Ukázka nevládních soukromých mincí předních českých šlechtických rodů 16. – 17. století. Reprezentativní tolarové a dukátové ražby nejbohatších šlechtických rodů období baroka dodnes patří mezi nejkrásnější mince naší historie.
Od středověku byla v Království českém ražba mincí výhradním právem českého krále. Tento princip byl výsledkem úspěšné politiky posledních Přemyslovců a Lucemburků, v jejichž době bylo Království české díky svému nerostnému bohatství nejvýznamnějším exportérem stříbra v Evropě. Zisk z těžby stříbra a z výroby mincí v přísně střežené královské mincovně v Kutné Hoře představoval jeden z hlavních zdrojů příjmů královské pokladny. Mezi další zvláštnosti patří i skutečnost, že Čechy byly v rámci středověké Svaté říše římské jediným královstvím. Království české nebylo členěno na menší teritoriální knížectví, jejichž vladaři by mohli vydávat vlastní peníze, jak bylo běžné v okolních německých zemích či ve Slezsku.
Pochopitelně i česká aristokracie by ráda prezentovala své osobní bohatství a moc ražbou vlastních mincí. Někteří domácí velmožové měli k dispozici i dostatek finančních prostředků. Své vlastní peníze však razit nemohli, ať byli jakkoliv bohatí či vlivní.
Přesto v některých obdobích dějin českého státu vznikaly „soukromé“ mince, lišící se od běžných vládních platidel. Za určitých zvláštních podmínek byly vydávány konkrétními osobami nebo některými šlechtickými rody, proto je obecně nazýváme „šlechtické rodové ražby“. Jednalo se však o naprosté výjimky, podmíněné určitými neobvyklými okolnostmi. Také funkce, jakou tato platidla plnila v peněžním oběhu, byla často velmi odlišná.
Výstava je přístupná jako nová součást stálé expozice "Příběh města Českých Budějovic" do 28. února 2019 (út - ne, svátky od 9:00 do 17:30).
Od středověku byla v Království českém ražba mincí výhradním právem českého krále. Tento princip byl výsledkem úspěšné politiky posledních Přemyslovců a Lucemburků, v jejichž době bylo Království české díky svému nerostnému bohatství nejvýznamnějším exportérem stříbra v Evropě. Zisk z těžby stříbra a z výroby mincí v přísně střežené královské mincovně v Kutné Hoře představoval jeden z hlavních zdrojů příjmů královské pokladny. Mezi další zvláštnosti patří i skutečnost, že Čechy byly v rámci středověké Svaté říše římské jediným královstvím. Království české nebylo členěno na menší teritoriální knížectví, jejichž vladaři by mohli vydávat vlastní peníze, jak bylo běžné v okolních německých zemích či ve Slezsku.
Foto z výstavy
Pochopitelně i česká aristokracie by ráda prezentovala své osobní bohatství a moc ražbou vlastních mincí. Někteří domácí velmožové měli k dispozici i dostatek finančních prostředků. Své vlastní peníze však razit nemohli, ať byli jakkoliv bohatí či vlivní.
Přesto v některých obdobích dějin českého státu vznikaly „soukromé“ mince, lišící se od běžných vládních platidel. Za určitých zvláštních podmínek byly vydávány konkrétními osobami nebo některými šlechtickými rody, proto je obecně nazýváme „šlechtické rodové ražby“. Jednalo se však o naprosté výjimky, podmíněné určitými neobvyklými okolnostmi. Také funkce, jakou tato platidla plnila v peněžním oběhu, byla často velmi odlišná.
Výstava je přístupná jako nová součást stálé expozice "Příběh města Českých Budějovic" do 28. února 2019 (út - ne, svátky od 9:00 do 17:30).
Podle webu Jihočeského muzea
(lh,turistickelisty.cz,foto JM)
