Letošní, již třetí ročník výstavy autorských soudobých střeleckých terčů akademického malíře, grafika a restaurátora Antonína Hamsíka, narozeného 7.6. 1946 v Praze, se nese ve velmi osobním duchu a návštěvníci tvrze Žumberk mohou na jejím nádvoří v rámci běžných prohlídek vidět povětšinou úplně nová díla tohoto autora, vzniklá zejména na přelomu loňského a letošního roku.
Zdá se, že po prvním ročníku k životnímu jubileu malíře před dvěma lety, vzniká pěkná a zajímavá vystavovatelská kulturní tradice. Ostatně mistr Hamsík má k Žumberku speciální vztah a ne nadarmo zde restauroval nástěnné malby v prostřední, jižní baště areálu tvrze i v místním kostele, kde z jeho rukou byla rovněž obnovena zašlá křížová cesta, či-li dotyčný nerestauruje pouze fresky, ale i obrazy a polychromované dřevěné plastiky.
Antonín Hamsík je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v ateliéru profesora Františka Muziky a kromě výše zmíněného restaurování se zaobíral a zaobírá i tvorbou grafických listů, konkrétně se jedná o litografie, dřevořezy, dřevoryty, suché jehly a kolorované lepty. Jeho malířská tvorba byla sporadická a právě až před svým životním jubileem v roce 2015 začal malovat svébytné terče inspirované nejrůznější tématikou, rozmanitými životními situacemi, ale i literaturou či aforismy. Terče čtvercového formátu, původně dokonce malované na historické dřevěné parkety objevené po několika desetiletích v ateliéru mistra, jsou harmonickým a nikterak rušivým doplňkem renesanční sgrafitové výzdoby stěn nádvoří tvrze.
Kromě nezbytných a pravidelně se opakujících terčů – obrazů s tituly jako Anděl s jablkem, Kde domov můj, Klaun či již nezbytný Ferda Evropa a Terč („Na terči může být cokoli, něco z nás nebo z okolí. Ne na všechno se ale střílí i pohled může vést k cíli.“), jsou zbrusu nově zastoupena i díla s osobitými a hlavně osobními názvy, evokujícími dosavadní životní zkušenosti i zážitky samotného pana Hamsíka. Namátkou jmenujme Z+T, Dvojí tvář T., Přiznání („Nerozumím světu, stejně jako on nerozumí mě. Proto tvořím TERČE abych si s ním vyrovnal účty.“), Charakteristika, Abych pro sebe…, Snídaně v lese, Tíha lásky či Smysl života (po sedmdesátce) – „tužka, pero a papír A4“… Dále zde návštěvníci mohou spatřit pozoruhodná díla jako namátkou Terč v krajině, Tři oči hlemýždě, Král zla, Vlak dobra či Žena žirafa. Samozřejmostí je pak i několik variant na místního pana kastelána, jeho psa i Žumberk jako takový.
Zdá se, že po prvním ročníku k životnímu jubileu malíře před dvěma lety, vzniká pěkná a zajímavá vystavovatelská kulturní tradice. Ostatně mistr Hamsík má k Žumberku speciální vztah a ne nadarmo zde restauroval nástěnné malby v prostřední, jižní baště areálu tvrze i v místním kostele, kde z jeho rukou byla rovněž obnovena zašlá křížová cesta, či-li dotyčný nerestauruje pouze fresky, ale i obrazy a polychromované dřevěné plastiky.
Antonín Hamsík
Antonín Hamsík je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v ateliéru profesora Františka Muziky a kromě výše zmíněného restaurování se zaobíral a zaobírá i tvorbou grafických listů, konkrétně se jedná o litografie, dřevořezy, dřevoryty, suché jehly a kolorované lepty. Jeho malířská tvorba byla sporadická a právě až před svým životním jubileem v roce 2015 začal malovat svébytné terče inspirované nejrůznější tématikou, rozmanitými životními situacemi, ale i literaturou či aforismy. Terče čtvercového formátu, původně dokonce malované na historické dřevěné parkety objevené po několika desetiletích v ateliéru mistra, jsou harmonickým a nikterak rušivým doplňkem renesanční sgrafitové výzdoby stěn nádvoří tvrze.
Kromě nezbytných a pravidelně se opakujících terčů – obrazů s tituly jako Anděl s jablkem, Kde domov můj, Klaun či již nezbytný Ferda Evropa a Terč („Na terči může být cokoli, něco z nás nebo z okolí. Ne na všechno se ale střílí i pohled může vést k cíli.“), jsou zbrusu nově zastoupena i díla s osobitými a hlavně osobními názvy, evokujícími dosavadní životní zkušenosti i zážitky samotného pana Hamsíka. Namátkou jmenujme Z+T, Dvojí tvář T., Přiznání („Nerozumím světu, stejně jako on nerozumí mě. Proto tvořím TERČE abych si s ním vyrovnal účty.“), Charakteristika, Abych pro sebe…, Snídaně v lese, Tíha lásky či Smysl života (po sedmdesátce) – „tužka, pero a papír A4“… Dále zde návštěvníci mohou spatřit pozoruhodná díla jako namátkou Terč v krajině, Tři oči hlemýždě, Král zla, Vlak dobra či Žena žirafa. Samozřejmostí je pak i několik variant na místního pana kastelána, jeho psa i Žumberk jako takový.
Podle webu Jihočeského muzea
(lh,turistickelisty.cz,foto JM)
